Po kvalitních českých výrobcích a službách mířících do zahraničí roste poptávka, a proto od vzniku České republiky výrazně narostl i význam vývozu v tuzemské ekonomice. Zatímco před třiceti lety přes hranice zamířila podle její hodnoty necelá pětina české výroby, v současnosti je to už třetina všeho, co Češi vyprodukují. 

„Je to velký úspěch tak malé země, jakou je Česká republika. Po rozpadu Rady vzájemné hospodářské pomoci se české firmy dokázaly prosadit i na náročných a výrazně vyspělejších trzích. Potvrzuje se, že polistopadové kroky, jako byly privatizace a transformace průmyslu, byly správně realizované, protože založily dobrý ekonomický vývoj České republiky, a tím zvýšily životní úroveň lidí,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý,

Ten jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a během 90. let patřil k nejoblíbenějším politikům.

Životní úroveň zaměstnanců přitom za posledních třicet let vzrostla i díky rostoucímu významu exportu. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci reálně polepšili. V současnosti mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety.

Češi dnes vyváží výrobky do 217 teritorií. Jejich hlavním obchodním partnerem je Německo, stejně jako před třiceti lety. Od vzniku České republiky firmy dnes vyváží více své produkce také do Polska, Francie a Nizozemí. Na rozdíl od roku 1993 se do skupiny deseti největších vývozních teritorií dostalo v roce 2022 také Španělsko. Naopak z první desítky vypadlo Rusko.

České podniky se za třicet lety staly důležitou součástí světového dodavatelsko-odběratelského řetězce. Hospodářská komora analyzovala, nakolik je česká ekonomika zapojena do zahraničních obchodních vztahů. Z ní vyplývá, že míra otevřenosti české ekonomiky mezi roky 1993 až 2021 vzrostla.

Roste přitom i význam české produkce motorových vozidel. Zatímco v roce 2005 zaujímal zhruba 17% podíl hodnoty vývozu, vloni to byla téměř čtvrtina. Automobilový průmysl přitom sehrál důležitou roli v tuzemském hospodářství, protože je ekologičtější a energeticky méně náročný než těžký průmysl a umožnil rozvoj dalších odvětví, třeba elektrotechnického, chemického, plastikářského, sklářského a textilního.

Hospodářská komora ve své analýze ale upozorňuje na zranitelnost a nedostatečnou odolnost české ekonomiky výkyvům v evropských zemích.  Česká ekonomika je totiž mimořádně hodně závislá na vývozu do zemí Evropské unie, kam směřuje více než 80 % českého exportu. Závislost české ekonomiky na těchto státech přitom roste i přes proklamace všech dosavadních vlád.

„Jestliže třetina celkové hodnoty produkce připadá na vývoz, silný vliv na vývoj české ekonomiky má zahraniční poptávka. Ekonomické problémy evropských zemí se tak snadno přelijí do výkonnosti tuzemského hospodářství a do životní úrovně občanů,“ vysvětlil Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora proto doporučuje odolnost české ekonomiky posílit tzv. teritoriální diverzifikací. Jinými slovy Česká republika se potřebuje více než dosud zaměřit vedle výrobků s vyšší přidanou hodnotou i na mimoevropské trhy.

Za vhodný nástroj, osvědčený ve všech vyspělých zemích, označuje ekonomickou diplomacii, na které se zpravidla podílí prezident a členové vlády tím, že vytvářejí podmínky vhodné pro zahraniční obchod, pomáhají podnikům pronikat do zahraničí skrze podnikatelské mise a na oficiálních návštěvách propagují české výrobky.

Hospodářská komora doporučuje vládě posílit proexportní politiku a zlepšit koordinaci aktivit ministerstev v oblasti ekonomické diplomacie, zavést státní podporu malých exportérů a při rozhodování o působnosti českých velvyslanectví přihlížet i k zájmům exportérů.

Podnikatelské mise a obchodní jednání v zahraničí Hospodářská komora organizuje už od roku 1993. Dodnes uspořádala 387 misí, do kterých se zapojilo 6 200 českých firem. Podnikům pomohla proniknout na 112 trhů, a to i ve specifických teritoriích, jako jsou Uganda, Bhútán, Írán, Senegal, Somaliland, Etiopie, Pákistán nebo Omán.

Za velkou příležitost označuje Mongolsko, kam každoročně veze početné delegace. Přitom tato asijská země se nevyskytuje v žádné státní exportní strategii jako prioritní země, navzdory tomu, že do roku 1989 se řadila k největším obchodním partnerům Československa.

Podle analýz Hospodářské komory by se státní ekonomická diplomacie měla zaměřovat na USA, Jižní Koreu, Izrael, celý Indopacifik (Indie, Vietnam, Indonésie, ale i Malajsie) a Perský záliv. Velký potenciál pro posílení obchodní výměny skýtá Afrika (Senegal, Etiopie, Zambie, JAR atd.) a českými firmami opomíjená Latinská Amerika (Peru, Kolumbie, Brazílie, Chile). Firmy by měly také posílit svou přítomnost v zemích, jako jsou Turecko, Srbsko, Severní Makedonie, Gruzie či Arménie.

Podle programového prohlášení vláda bude usilovat o zvýšení odolnosti ekonomiky zajištěním bezpečného investičního prostředí a podporou diverzifikace dodavatelských toků. Exportérům chce otevírat dveře do třetích zemí.

Posílení podpory nově oznámil také ministr životního prostředí, dohodu podepsal Petr Hladík s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským tento týden 22. března. Následoval tak ministerstvo dopravy vedené Martinem Kupkou. MŽP se tak stalo desátým rezortem participujícím na Společném nástroji financování ekonomické diplomacie ČR.

Hospodářská komora České republiky si u příležitosti výročí 30 let obnovy samostatného českého státu letos připomíná také 30 let své novodobé historie. V průběhu března analyticky mapuje a zveřejňuje vybrané ukazatele, na kterých lze ilustrovat, jak se tuzemské hospodářství, na jehož rozvoji a prosperitě se jako podnikatelská samospráva podílí, proměnilo.

Za účasti 150 hostů z řad podnikatelů, politiků, ekonomů a představitelů podnikatelských asociací, unií, svazů, klastrů a řemeslných cechů organizuje ve čtvrtek 30. března ve Valdštejnském paláci debatu mapující vývoj tuzemského hospodářství od vzniku České republiky.