Často se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že inflace klesá. To je ale pravda jen u měsíčního srovnání. Důležitější je ovšem meziroční pokles, kde ale ceny neklesají, nýbrž rostou. Je ale dobře, že se tak děje pomaleji než v minulosti.

Co za tím stojí? A co bude dál?

Za meziročním růstem cen stojí zvýšení nájemného o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 %. Tyto položky ale půjdou ještě níž, přičemž velký skok uvidíme v lednu.

Mnoho lidí zajímá, jak rostou ceny v delším období, než je jeden rok. Proti roku 2015 jsou ceny vyšší o 48 %, během osmi let nám tedy život podražil skoro o polovinu. Komu za tu dobu nevzrostla mzda také o polovinu, ten reálně zchudl.

Důležité je také mezinárodní srovnání. K tomu potřebujeme jednotný index s jednotnou metodikou, kterou nabízí Eurostat. Podle předběžných výpočtů klesl v září Harmonizovaný index spotřebitelských cen v ČR meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 %. Máme tedy nižší inflaci než Slováci, kde dosahovala v září 8,9 %.

Za inflaci nemůže měna

Nebylo tedy pravdou, jak mnozí tvrdili, že s přijetím eura bychom měli inflaci nižší. Inflace není měnou ovlivněna tak, jak si lidé myslí. Inflace je dána centrální bankou. ČNB přitom začala zvedat sazby mnohem dříve než Evropská centrální banka (ECB), což se už ekonomicky projevuje. ECB kvůli dluhům jižní Evropy s růstem úroků zaspala.

U inflace nemá smysl porovnávat ČR s Francií, ale jen se Slovenskem. Francie má totiž jiné energetické zdroje než země střední Evropy, které byly závislé na ruských energiích. Navíc Slovensko je nám svou strukturou ekonomiky nejbližší z celé Eurozóny.

Výhledy

Očekávám, že inflace bude zpomalovat dál. V období od října do prosince to bude jen málo kvůli srovnávací základně. Velké zpomalení očekávám v lednu. Proto se domnívám, že koncem roku či počátkem roku nového začne ČNB své úrokové sazby snižovat. Nejprve jen mírně, ale postupně zvýší tempo.