Data nepřinesla do diskuse o směřování české ekonomiky nic nového. Za recesí v ekonomice stojí především strach domácností z vysokých cen. Lidé zkrátka neutrácejí a poptávka je slabá.

Očekávám, že z pohledu HDP byl první kvartál letošního roku slabý. Kvůli nedostatku komponent jsme zde měli odstávky výroby v automobilkách, firmách, které se přitom na HDP podílí významnou měrou. Domnívám se, že recese v ekonomice přetrvává.

K tomu navíc sledujeme velmi špatná čísla z maloobchodu. Tento trend bude nejspíše trvat, dokud se budou lidé bát utrácet a ekonomika nedostane prostor nadechnout se. To by se mohlo zlepšit ve třetím kvartálu, kdy už bude inflace nejspíše na jednociferné úrovni. Mzdy by tak v některých oborech mohly už skutečně reálně růst. Jsem toho názoru, že ve třetím kvartále by už ekonomika konečně mohla vybřednout z recese. To je ale založeno na dvou předpokladech, které očekávám, že budou splněny:

a) V ekonomice bude dost ropy. S benzínem se nebude opakovat to, co jsme viděli u plynu.

b) Nerozeběhne se finanční krize. V posledním měsíci jsme viděli pád několika bank, z nichž jedna byla významná na globální úrovni. Pokud by pád bank pokračoval, nejspíš by to skončilo poklesem všech vyspělých ekonomik.

Za celý rok 2023 na tom bude ekonomika stále špatně. Očekávám mírný pokles do 0,5 %. Růst přijde až v následujícím roce.

Centrální banky se dostaly do nemilé situace, kdy pochopily, že zvyšování úrokových sazeb začíná být nebezpečné. Ještě sice úrokové sazby zvýší, ale nyní už hlavně kvůli tomu, aby nevyvolaly na trzích paniku. Domnívám se, že globální růst úrokových sazeb končí. Naopak se začíná spekulovat o tom, kdy přijde pokles úrokových sazeb. Já zde předpokládám, že Česká národní banka své úrokové sazby sníží během čtvrtého kvartálu.

Vladimír Pikora
hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group