Je to tím, že v ČR neprobíhá kvalifikovaná odborná diskuse, která by pomohla situaci vysvětlit a uklidnit. Převažuje politikaření a populismus. Řeší se věci nepodstatné, dále se šíří polopravdy, resp. až populistické informace, protože hlavním cílem všech je vyhrát volby.

Oficiální informace politiků a většiny médií se v ČR začínají stále více lišit od reálného stavu. Realita je bohužel výrazně horší než si jsou ochotni ve volebním roce připustit politici.

Máme jedno z nejhorších ŽP v EU, jsme na první místě v EU pokud jde o výskyt onemocnění rakovinou i dalšími vážnými nemocemi. Na vládu je podáno několik žalob, na základě práva občanů na čisté ovzduší. Bez odpovídající reakce.

Dlouhodobě stagnující ekonomika ČR, kterou pokud jde o životní úroveň, už předběhli i některé pobaltské státy a SR, a dohání jí i ostatní státy V4, je tvrdou realitou. Současná vláda sice problém zdědila, nemůže za něj, nic ale zásadního pro jeho zlepšení neudělala, ani žádný takový program do budoucna nechystá. Jen obecné návrhy, neustále se měnící.

Politici na skutečný stav společnosti nereagují odpovídajícím způsobem, budují spíše informační bariery. Výsledkem jsou narůstající negativní změny v politice i ekonomice:

1. Podívejme se, co se v ČR děje nebo navrhuje v politice, jsou to útoky na nezávislost a demokracii nebo ne? Na to si musí odpovědět každý sám, blízká budoucnost to ukáže:

- Založení cenzury již bylo realizováno. Nejdříve bylo deklarováno jako obrana proti ruské propagandě, po zvolení D. Trumpa je cílem boj proti teroristům a ochrana proti ekonomickým útokům? Nikdo to přesně neví. Nebude to nakonec spíše proti nepohodlným názorům?

- Končí nezávislost ERU, k 30.6.2017 bude založena nová regulační rada, ta bude podřízena MPO, tj. vládnoucím politikům. Nebude loutková, a nebude výsledkem další dotační program, třeba i za bilion korun? I přes možné výhrady k současnému vedení ERÚ je jasné, že toto vedení by to nepřipustilo.

- Útvar pro odhalování korupce u politiků byl úspěšně zrušen. Neskončí případy jako zneužití dotací pro severozápad v šuplíku? Samozřejmě po delší diskusi a veškeré snaze. Máme tady ale případ Nagyová, neustále omílaný v médiích. Dary za 10 mil. Kč jsou opravdu tak velký problém, že na případy za desítky miliard není čas?

- Je navrženo, aby byla omezena práva prezidenta tak, aby se už nemohl k ničemu vyjadřovat. To už je ale jediný nezávislý politik s vlastními názory, ať už s nimi někdo souhlasí nebo ne. Makroekonom je určitě dobrý. Veřejnost to pochopila, jeho popularita opět stoupá, což politiky zneklidňuje a chtějí to řešit. Omezení pravomocí prezidenta už je poslední cíl, který zbývá, aby jak se říká, vláda zvolená ve volbách mohla neomezeně vládnout.

Je jasné, že nečekané dotace na prosinec 2016 od EU problémy ekonomiky ČR nevyřeší. Šíří se diskuse, zda dotace za desítky mld. Kč nebyla poskytnuta tak rychle jako součást volebního guláše ve prospěch jedné strany, která sektorovou daň pro banky a pojišťovny za více než 100 mld. Kč za rok určitě nezavede? Jak je možné, že EU nezajímá, na co bude tato dotace použita? Není to tak, že se dosud povolná kolonie s názvem ČR začíná vzpouzet, tak je potřeba to pocukrovat a udržet současný stav?

ČSSD by mohla porazit ve volbách ANO jediným způsobem, prosazením návrhu na sektorovou daň, to je slabé místo ANO, které jasně prokazuje, že ANO vůbec není stranou mezi pravicí a levicí, ale slouží zájmům jen vybrané skupiny politiků. Propojení ANO s bankami je víc než těsné. ANO zavedením EET zdanilo malé podnikatele a získá 10 až 15 mld. Kč ročně. Byl to krok správným směrem, ale na monopoly, banky, pojišťovny a obchodní řetězce sáhnout nedovolí, i když by zde mohla získat stovky mld. Kč za rok. Opozice sice často velmi správně vládu kritizuje, ale vlastní program řešení nenabízí. Kupodivu nejlépe se jeví zástupci odborářů, kteří se oproti minulosti často kvalifikovaně a rozumně vyjadřují ke vzniklým problémům.

ANO na rozdíl od někdy i populistického rozhazování peněz ze strany ČSSD dokazuje, že pro stát a jeho obyvatele peníze dokáže i vydělat, což voliči oceňují. A ČSSD mělo jedinou zbraň jak vydělat peníze pro stát, sektorovou daň, tu ale nepoužije.

Jestliže bude dále oslabována demokracie v ČR, tak se moc se soustředí do rukou velmi úzké skupiny lidí, nejspíše několika málo politiků a podnikatelů, kteří budou zvoleni v příštích volbách. Hraje se tedy o mnoho. Není ale tak jisté, že ANO, společně s ČSSD vyhrají volby. Je to patrné na příkladu voleb v USA, kde vyhrála touha po změně. Mnozí říkají, že D. Trump vyhrál hlavně proto, že demokraté přes všechna deklarovaná opatření ve prospěch občanů nezměnili to, že v USA jsou mzdy na stejné úrovni jako v 70. letech minulého století, životní úroveň se za posledních 40 let vůbec nezvýšila, s výjimkou velmi úzké vrstvy nejbohatších, střední třída naopak pomalu mizí. Proto H. Clintonová prohrála volby. Na někoho se to ale svést musí, máme tady D. Trumpa a ruské hackery.

ČR začíná být v obdobné situaci, stejné mohou být i výsledky voleb. Nadšení z dotace EU pomalu vyprchá, objeví se nepříliš dobré výsledky ekonomiky v roce 2017, a voliči nemusí preferovat ani ČSSD, ani ANO. Milion lidí se v ČR pohybuje na hranici chudoby, cca 40% obyvatelstva žije od výplaty k výplatě, rok 2016 příliš nepomohl. Ekonomika založená na montovnách a logistických centrech s nízkou přidanou hodnotou zvýšení životní úrovně neumožní. Stačí malý výkyv a ekonomika ČR dramaticky zpomalí, a ten by v roce 2017 měl nastat.

2. A jaké jsou negativní změny v ekonomice, je také zřetelné:

- Hlavní preferencí ČSSD je udržení dotací do OZE ve výši 60 mld. Kč, bez ohledu na jejich téměř nulový přínos pro ŽP i výrobu elektřiny, to ekonomika ČR dlouhodobě neunese.

- Preferencí ANO je zabránit zavedení sektorové daně pro banky a pojišťovny, největšímu možnému přínosu pro ekonomiku ČR, který by odstranil dvou až čtyřnásobně vyšší odliv zisku z ČR do zahraničí než je tomu u jiných států. Důkazem toho kdo je kdo, je argument ANO, že by sektorová daň banky vážně poškodila. Kdyby tedy banky odváděly do zahraničí místo 50 mld. Kč za rok méně než polovinu jako je to v ostatních státech, tak by to poškodilo jejich stabilitu? Jak to dělají tyto banky ve svých mateřských zemích, kde jsou často i ztrátové? Testy spolehlivosti bank v ČR a jejich výsledky už pak jsou doslova komické. Problém malé ekonomiky zavedením EET ANO dokázalo vyřešit. Je otázkou, jestli malé a střední podniky ve vlastnictví tuzemců přežijí, jestli budou schopny čelit zvyšování mezd v montovnách a obchodních řetězcích.

- Zcela zásadní problém je to, že vláda neví, nebo si nechce přiznat, že nemá rozhodující podíl na příznivém vývoji ekonomiky v 2016. Lepší výběr daní to není, tím byl pokles cen ropy a dalších energií o cca 50%. Rok 2016 představuje jen jeden rok nadprůměrného vývoje ekonomiky, už závěr roku 2016 je varující. Není jasné proč si vláda myslí, že příznivý vývoj bude pokračovat?

- Stejně tak vláda ani ČNB nepochopily, proč inflace velmi brzy dosáhne 2%. Dobré je srovnání se SRN. Agentura Reuters uvedla, že v SRN se vlivem růstu cen energií v závěru roku 2016 zvýšila inflace z 0,5% na 1,1%. ČR je daleko více závislá na cenách energií, inflace by se proto měla zvýšit na cca 2%.  Je prokazatelné, že intervence ČNB výši inflace neovlivnily, na zrušení intervencí to nemá vliv. Tento příklad ukazuje, jak velkou chybou bylo, že se v ČR nezavedlo Euro.

Kdyby ČSSD vyřešila problém dotací do OZE, a ANO odsouhlasilo zavedení vysoké sektorové daně, ale vyšší než v SR, což by návazně umožnilo snížit daně firmám jako v Maďarsku, zejména těm s vyšší přidanou hodnotou, zajistit podporu malým a středním podnikům, a zpětný odkup části bank jako v Polsku, tak by ČR ušetřila stovky mld. Kč za rok, a zároveň by se nastartoval rychlý hospodářský růst, pak by to mohla být velmi dobrá vláda. Volby by tyto strany nesporně vyhrály, a zaslouženě. Sjednotila by se i společnost.

Je totiž prioritně nutno vyřešit dlouhodobě nahromaděné problémy, v současnosti gradující do problému poklesu investic do ČR. Současný model vyčerpal svoje možnosti, na tom se shodují makroekonomové, a pokles investic je nutno něčím nahradit. Jde o to, že je nutno napravit škody spojené se vstupem do EU tak jak to dělají státy V4. při vstupu do EU musely státy střední Evropy téměř zdarma prodat banky, pojišťovny, energetické firmy. Včetně strategických.  A také rozhodující část průmyslu. Po privatizaci podniků pak plynou do ČR dotace hlavně do velkých firem vlastněných zahraničními vlastníky. Tito vlastníci tak dotují sami sebe. I prostředky do výzkum se využívají ve společnostech se zahraničním vlastníky. Jediný stát, který tyto problémy neřeší, je ČR.

Kolonizace se podařila perfektně, její hlavní obětí je právě ČR. Stát, který na počátku 90. let minulého století patřil mezi nejvyspělejší ve střední Evropě, se ocitá v současnosti na periferii EU. Ekonomika ČR ještě roste, ale nejpomaleji ze států V4. Už se začínáme srovnávat jen s Rumunskem a Bulharskem.

Strategii rozšiřování EU lze srovnat s restartem hospodářství SRN po druhé světové válce. V SRN po válce Američané zainvestovali do obnovy firem, pak jich ale většinu prodali domácím vlastníkům. V ČR je to po vstupu do EU naopak. Domácích vlastníků bude stále ubývat. Státy EU15 by se měly chovat obdobně, a EU by tento proces měla podporovat.

Výše uvedené je jenom potvrzením toho, v jakém stavu česká společnost je, a jak perfektně v ČR fungují sebevražedné mechanismy. Každý kdo by chtěl řešit problémy ve prospěch státu, je dementní a bolševik, přinejlepším extrémista. Do solidních médií takové názory nepatří. Včetně prezidenta Zemana. Tím je postižena i činnost ERÚ, podpora státu pro jeho snahu udělat něco ve prospěch odběratelů vždy narazí na reakci různých lobistů, kteří jsou všude. Tohle v žádném jiném státě, ve státech V4 neexistuje. Není to školství ani jiné uváděné příčiny, ale právě tohle je zásadní problém ČR, proč ekonomika ČR nevzkvétá.    

Ukažme si to na konkrétním závažném problému z energetiky. Další časovanou bombu české ekonomiky kromě podpory OZE a podpory bank jsou totiž i narůstající odvody zisků firem pohybujících se v monopolním prostředí, nebo v prostředí s nedostatečnou konkurencí na trhu. Pro tyto firmy je typické, že obvykle investují, jen když dojde k poruchám. A nejlépe na příkladu jedné konkrétní společnosti, kterou je Net4Gas.

Zahraniční společnosti typu Net4Gas, jejich hospodaření, postoj některých novinářů a MPO jako zástupce státu

Typickým příkladem polopravd a manipulací s fakty je článek z prosince 2016. Říká, že ERU srazil platby za přepravu plynu přes české území. Net tak ztratí na čistém zisku 800 mil. ročně, státní rozpočet 200 mil. ročně. V článku je dále uvedeno:

- Investiční program Netu 13 mld. Kč je v ohrožení.

- Konsorcium vlastníků zaplatilo za Net 1,2 mld. Eur, včetně převzatého dluhu 1,6 mld. Eur.

- Net provokuje regulátora svou profitabilitou 2,8 mld. Kč za rok.

- V létě 2014 zredukovali vlastníci Net4Gas základní kapitál o 29 mld. Kč a zatížili společnost 11 miliardovou půjčkou s úrokem 6,3%.

Článek vypadá věrohodně, je tady několik ale:

Profitabilita Net4Gasu (dříve Transgas), když byl ve vlastnictví státu, byla mnohem vyšší.

Cena stanovená ERU za přepravu je opravdu nižší, Net4Gas totiž ten kontrakt vůbec nemá jistý. Kdo chce získat kontrakt na tranzit plynu s objemem 40 mld. m3 za rok, musí nabídnout nízký poplatek. V případě ČR a společnosti Net4Gas určitě, kontrakty na tranzit plynu z východu přes Ukrajinu do několika let zcela skončí. A měly by se něčím nahradit.

Druhým důvodem je to, co zná každý, kdo jednal o tranzitním kontraktu, a to, že obchodní podmínky jsou často důležitější než cena. Net4Gas má díky nižšímu poplatku velmi dobrou pozici pro vyjednání příznivých obchodních podmínek.

Volná tranzitní kapacita pro dopravu ruského plynu do Evropy přesahuje v současnosti 140 mld. m3/rok. Poplatek za tranzit činí obvykle jenom cca 5% z celkové ceny plynu pro odběratele, dodavatelé jako Gazprom si proto mohou dovolit postavit novou trasu za vyšší investiční náklady, a to je i riziko pro ČR. Rizik je tedy více.

Je až komické, že v článku je uvedeno, že Net4Gas z důvodů nižšího poplatku bude váhat, zda vynaloží 13 mld. Kč na zajištění tranzitní kapacity 40 mld. m3. Tedy pokud požaduje Net4Gas návratnost několik let v případě investice, kde obvyklá návratnost je min. 20 roků, tak je to pravda.

Když nebude chtít Net4Gas investici za 13 mld. Kč vynaložit, tak ať nabídne Net4Gas jinému zájemci, nejlépe státu. Bude to muset stejně dříve nebo později udělat. Net4Gas nevynakládá investice ani v úrovni odpisů. Soustava tedy zastarává. A tím mohou narůstat i bezpečnostní rizika. Net by měl díky investicím snižovat ztráty plynu a tím zlepšovat ŽP, to ale nedělá. Místo investic si vyplácí každý rok dividendy v mld. Kč za rok. MPO jako zástupce státu souhlasí a situaci neřeší.

V článku se také hovoří o snížení základního kapitálu Net4Gasu o 90%, tj. o 29 mld. Kč. Toto snížení odsouhlasilo MPO jako zástupce státu. Což je něco neuvěřitelného. Ukázalo se, že omylem.

Stejně jako to, že Net4Gas odmítl přijmout dotaci na výstavbu plynovodu Stork 2 do Polska, která má zajistit diverzifikaci zdrojů plynu pro ČR. Net preferuje, aby náklady platili čeští odběratelé. MPO byl opět na straně Net4Gasu. Tolik kritizovaný ERU stál ale na straně odběratelů, a stal se samozřejmě terčem velké kritiky. V ČR logicky a neodvratně. Toto je možné jenom v ČR.

Stát ale na Net nástroj má. Jednatelé Net4Gasu musí jako řádní hospodáři odpovídat za efektivní řízení firmy. U firmy strategického významu tím spíše. Jestliže systém zastarává a nerekonstruuje se, tak by měli odpovědní pracovníci postiženi. Porušují platné zákony ČR. A to je zase úkol pro MPO. Jinak se vrátí státu vybydlené firmy.

MPO odsouhlasilo snížení kapitálu o 29 mld. Kč v situaci, kdy Net neměl zajištěny kontrakty na tranzit plynu, a objemy ve stávajících kontraktech klesají. Řeklo by se, že tím vážně poškodilo český stát?

Očekávalo by se, že čeští novináři budou hájit český stát a pravdu, a soustředí se na zásadní problémy, jako jsou negativní důsledky řízení Net4Gasu. Opak je pravdou. Jak se zdá, vidí ČR jako ideální „dojnou krávu“ pro zájmy privátních firem, kde mohou investoři cokoliv, bez jakýchkoliv důsledků.

Z výše uvedeného se dá udělat i zásadní obecnější závěr: Stát bude potřebovat během 10-20 let stamiliardy korun na rekonstrukci energetických zdrojů a sítí jako jsou vodárny, teplárny, firmy typu Net4Gas. Protože tento problém neřeší. Další z časovaných bomb tiká.

Chléb a hry

Ani k problému chování firem jako Net4Gas diskuse v ČR prakticky neprobíhá, nebo jen okrajově. Problém je také v tom, že se publikují jenom příznivé výsledky ekonomiky, kterých už ale mnoho není. Logickým důsledkem optimistických informací potom jsou i stávky za zvýšení platů. Ekonomové už tak optimističtí nejsou, pokud jde o rok 2017. A ukázat se to může výrazně již v 1. čtvrtletí 2017, pokud ceny ropy budou dále narůstat. Politici se tak mohou dostat do pasti, ze které nebude úniku. Právě před volbami.

Ano, v roce 2017 naroste spotřeba domácností, zvýší se výběr některých daní díky EET. Tyto přínosy ale budou přebity snížením zisků firem, nárůstem státních výdajů, výběr daní jako celek klesne, a zase poroste nezaměstnanost. Ani další investice do montoven tomu nezabrání.

Je téměř jisté, že ANO neodsouhlasí zavedení sektorové daně, a ČSSD nebude řešit dotace do OZE.

Pak už tedy zbývají jenom volby, aby problém vyřešily. Jinak čeká ČR další sestup do ještě nižších pater mezi státy EU.

Pokud se někdo chce srovnávat s D. Trumpem, tak by se tak měl i chovat. Faktem je, že v důsledku pragmatické ekonomické politiky D. Trumpa výrazně posílil kurs dolaru, během měsíce stoupla výrazně i hodnota amerických akcií. Byl to šok pro mnohé. Jeho kritici to těžko snáší, proto vyvolávají negativní osobní kampaně tytu ruských hackerů. Jaksi se ale pozapomnělo, že německá vláda věnovala H. Clintonové 100 mil. Kč na volební kampaň. Řeklo by se, že tím narušila americké volby a bude skandál, ale ono se nic neděje. Že vy existoval rozdílný metr?

Euro na rozdíl od dolaru oslabuje, z více důvodů, Brusel jasně kritizoval i prezident Zeman, euro oslabuje ale i díky nekritické a drahé podpoře OZE, obdobné to bude v ČR. Návrhy na zavedení sektorové daně ani na zrušení dotací do OZE se nepřijmou. Je to velká škoda, protože zejména strana ANO udělala v některých věcech kus dobré práce. Zdá se ale, že ČR skutečně nemá větší ambice než zakládat a podporovat další montovny a logistická centra, stimulovat vývoz surového dřeva, vývoz kvalifikovaných pracovníků, léků atd. Řadě politiků to bohatě stačí.

Již staří Římané věděli, že národ vše snese, potřebuje jen chléb a hry. A tyto dary dostává a dostane i nadále.

Závěr: Červené trenýrky už nepatří na hrad, projev prezidenta to prokázal. Trefil se svojí kritikou do černého v řadě věcí, tak se na něj vrhla ze všech stran média, rádoby demokraté, i někteří politici. A schopnost komunikovat s D. Trumpem, Čínou i Putinem třeba ve prospěch ČR, se neodpouští. A jde z ní strach.

O cenu za putovní červené trenýrky pro rok 2017 se proto uchází více subjektů, cena je v příloze, symbolicky se přesouvá na horu Říp, protože problém je větší, než se vejde na území pražského hradu. 

Vladimír Štěpán,
Jednatel ENAS s.r.o.