Byl to jeden z mála „nekorektních“ politiků, který přesně, jasně a čitelně definoval své názory, nenechal se zatlačit do kouta, prezentoval jasně postavení muže a ženy navzdory různým feministickým hnutím včetně patologicky pokřiveného hnutí MeToo. Respektoval výsledky voleb, byl otevřený diskuzím a bral diskutujícího jako partnera, ne jako nepřítele. Projevoval se sarkasmem, ironií a někdy až černým humorem, ale vždy to byl humor, ze kterého byla cítit lidskost.

Toto se nedá říci o členu Rady České televize, psychopatovi Zdeňku Šarapatkovi, který parazitoval všude, kde působil. Někteří jeho bývalí kolegové ho nazývali druhým Brettschneiderem, což je synonymum pro udavače. Tohoto křivého jedince si vzal k sobě premiér Gross, aby ho do roka vyhodil jako špinavé prádlo. Poslední akcí této lidské stvůry bylo vystřelení jedovatého šípu směrem k prezidentovi republiky s tím, že by si měl vyměnit roli s Jaroslavem Kuberou. Tímto výrokem se tento morálně deficitní tvor zařadil mezi stejně pokřivené osoby, jako je europoslanec Polčák, který vyjádřil přání rychlé prezidentovy smrti nebo absolutní lidská hyena Bartík, který před prezidentskými volbami hlásal, že prezidentský kandidát Zeman má rakovinu a zbývají mu 3 měsíce života. Tito lidé, které mohu nazvat odpadem společnosti, spoléhají na naši „nezávislou“ justici a na to, že jejich beztrestnost je bezbřehá. Výrok soudu tomu, bohužel, odpovídal.

Věřím, že paní poslankyně Barbora Kořánová přesvědčí ostatní členy parlamentu, aby tuto lidskou kreaturu z Rady ČT vykopli stejně, jako se tohoto parazita zbavili všichni jeho bývalí zaměstnavatelé.