Nevzdělané a nesoudné, jako je Miloš Jakeš, pardon Miloš Vystrčil, který se proslavil památnou větou: "Nyní si můžeme říkat, co si myslíme." Tomuto myšlenkovému gigantu, v současné době předsedovi zbytečné horní komory, asi nedošlo, že rovněž i v minulém režimu, jakož i v současném, si politici vždy mohli říkat, co chtěli.

Nenáviděné, kteří pohrdají svým národem a k té nenáviděnosti se dříve či později dopracují. Ukázkovým příkladem může být kariérní člen komunistické strany, tohoto času prezident České republiky Petr Pavel. Nebudu už vzpomínat na jeho válečnické výroky proti Rusku. Ani zatahování České republiky do války, která není naší válkou. Tento chameleon vypouštěl svá moudra ve vztahu ke konfliktu na Blízkém východě, že by se mělo co nejdříve zasednout k jednacímu stolu. Na rozdíl od toho se vyjadřuje ke konfliktu na Ukrajině, že budeme podporovat Ukrajinu do poslední koruny. Tak by mě zajímalo, kolik peněz ze svého platu a platu paní politručky odvedl jako dar pro trpící část Ukrajiny, kde od roku 2014 probíhá boj rusky mluvící menšiny o přežití.

Jak se vyjádřil Jan Schneider, bývalý disident a následně zpravodajský pracovník BIS, chartista, výše zmíněný konflikt nevznikl sám od sebe. V pořadu Jany Bobošíkové sdělil, že Rusové byli několikrát podvedeni Minskými dohodami a bylo tabuizováno, že 14 000 dětí bylo zabito ukrajinskými útoky na školy, školky a nemocnice. Pavel naproti tomu na setkání s premiérkou Giorgiou Meloniovou v Římě prohlásil, že je naše země připravena sdílet s Itálií migranty. Dalším jeho zoufalým krokem bylo, když mu jeho řídící důstojník Petr Kolář přivedl na hrad syna otce většiny barevných revolucí, Alexandra Sorose. Spekuluje se, že George Soros měl prsty v takzvaném Arabském jaru a rovněž ve spolupráci na ukrajinském Majdanu.

Karty se ale obracejí. Vidíme to na rozporu mezi vrchním velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužnym a bývalým komikem, toho času prezidentem Ukrajiny, Volodymyrem Zelenskym. Zalužnyj sdělil, že konflikt na Ukrajině je v patové situaci. Vůbec si to nemyslím. Patová situace to byla před rokem, kdy si mohla Ukrajina ještě vyjednat nějaké "přijatelné" podmínky. Ale jak čas běží a budou s jednáním otálet, tak nevyjednají nic, protože ozbrojené složky se rozpadnou. To je drsná realita pro toho, kdo bojuje s velmocí.

Prezidente Pavle, jednejte o míru. Není přece normální, aby ukrajinští vojáci, které cvičíme na Libavé, byli rekrutováni z řad trestanců. Tento fakt se šíří jako mor mezi příslušníky české armády.

V německých médiích psali, že Česká republika je nemocný muž Evropy - třetí N. Domnívám se, že Nemocným mužem je premiér České republiky Petr Fiala. Nejsem lékař, ale některé aspekty nasvědčují tomu, že jeho duševní zdraví nebude zcela v pořádku. Proto mi také vadí, že si z něj někteří lidé dělají nemístnou legraci. Jenom pár příkladů. Jeho přesvědčení, že všechno dělá dobře, že se budeme mít lépe, je horší než bludy komunistů, že poručíme větru, dešti.

Další ostuda při setkání s premiérem Izraele Benjaminem Netanjahu se nedá ani popsat slovy. Vyvrcholením byla premiérova návštěva kravína u bratra ministra Jurečky v době generální stávky, kde ho navlékli do igelitového ochranného oděvu, aby si nezamazal kvádro. Možná čekal, že se tam potká s Milkou.

Společným jmenovatelem této vlády není špatná komunikace, jsou to samé lži. Viz zvýšený dovoz ruského plynu a další pohádky tisíce a jedné lži. Jediné, na co se tato vláda zmohla, je započetí jednání s novodobými lidovými milicemi neboli Miliony chvilek. Název podobný, funkce totožná. Republiku si rozvracet nedáme.

Signály, tím nemyslím Fialovy, přeměnily největší světové automobilky ve skutečnost. Před třemi měsíci se v Rusku otevřela továrna na výrobu automobilů Mercedes-Benz. Kia a Hyundai se vrací do Ruska, kde se budou vyrábět i jejich auta. Omezení obešly podobně jako VW a Nissan. Zdá se, že automobilky byly přesně tohle dlouho připraveny udělat a čekalo se jen, kdo spustí lavinu. A důvod? Levná energie.

Situace není vážná, situace je zoufalá. Věřím, že čas spravedlnosti přijde.