Konečně došlo na otázku, co že si vlastně Britové od EU přejí. Premiérka Theresa Mayová slíbila, že se na to poslanců zeptá. To se zdá být hlavním prvkem jejího Plánu B, se kterým v pondělí vystoupila v Dolní sněmovně. Soustředila se přitom pouze na problém pojistky EU, že v Severním Irsku nebude vztyčena střežená hranice, která by mohla obnovit sektářské nepřátelství mezi irskými katolíky a protestanty sousedících zemí.

To, co Mayová zatím vyjednala, tedy případné zachování stávajícího režimu na ostrově, naráželo na odpor tvrdého jádra konzervativců, protože v tom viděli riziko trvalého spojení s EU v podobě celní unie. Další poslanci jsou zase rozhořčeni, jak Mayová podléhá této „menšině menšiny“. Spokojen nebyl skoro nikdo, proto vláda před týdnem utrpěla historickou prohru o 230 hlasů. Ať tedy vymyslí něco lepšího, žádá Mayová.

Zároveň odmítla společné návrhy umírněných poslanců z obou stran zadních lavic (kde sedí ti řadoví). Ti požadují, aby vláda požádala EU o oddálení konce jednání o odchodu a výslovně se vzdala rozvodu bez dohody. Potom však bylo trochu nelogické, když Mayová poslancům nabídla, aby se více zapojili do jednání o příštích vztazích. Takové jednání však vůbec nemůže začít, pokud Británie neuzavře dohodu o uspořádaném odchodu z EU.

Premiérka ve sněmovně odklad odchodu odmítla, protože za jedinou věc, kterou by to mohla zdůvodnit, považuje stažení žádosti o odchod z EU. To však šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn odmítl. V odpovědi na premiérčin výklad Plánu B uvedl, že chce nabídnout zcela jiný režim soužití. Připomíná norský model – celní unie a přístup na společný trh při respektování všech čtyř základních svobod EU, včetně pohybu osob. Odmítá „závody ke dnu“ v pošlapávání práv pracujících. Labouristé proto podpoří návrh na znemožnění odchodu bez dohody a začnou uvažovat o druhém referendu.