Vyplývá to z výpočtů Eurostatu, podle kterého všech sedm mimopražských regionů NUTS 2 má příjmy pod úrovní 75 procent průměru Evropské unie. Potvrzuje to schůdnost úvah, aby se nečerpané evropské fondy převedly do krajů, kde bylo zatím čerpání nejúspěšnější (s výjimkou Severozápadu z časů vlády ODS).
Zpráva Eurostatu z 13. března, kde najdeme také dvacítku nejbohatších a dvacítku nejchudších regionů unie podle parity kupní síly, uvádí údaj, který pomáhá pochopit, proč na Slovensku vyhrála volby sociální demokracie tak drtivě. Ukazuje, že Bratislavský kraj byl mezi lety 2007 až 2009 pátým nejbohatším regionem EU se 178 procenty unijního průměru, za vnitřním Londýnem (332), Lucemburskem (266), Bruselem (223) a Hamburkem (188).
Kdoví, jak se to počítá, jak do toho vstupuje parita kupní síly, a taky jak to ovlivnily domicily nejrůznějších firem a oligarchů s bratislavskou adresou, ačkoliv třeba operují jinde. Sám v tom vidím doklad, jak nesouměřitelné byly toky slovenského bohatství, které vedly do úzkého centra a k ostatním. To byl taky hlavní výsledek slovenských neoliberálních reforem.
U nás by se to stát nemohlo. Praha je až sedmá se 175 procenty, předstižena o dvě procenta Paříží, která jediná se dokázala mezi Bratislavu a Prahu vklínit. Kalouskovy škrty holt nesou plody. Kam se hrabe Vídeň (161)! A Berlín v horní dvacítce nikde nevidět.
Bída vládne hlavně v Bulharsku a Rumunsku, čteme dále ze zprávy Eurostatu. Avšak mezi dvacítku nejslabších regionů s životní úrovní mezi 27 a 47 procenty unijního průměru (znovu - v přepočtu kupní síly, nikoliv v kurzu, to by bylo několikrát tvrdší) proniklo také pět polských a tři maďarské regiony. Naše naštěstí žádné.
Jak už bylo uvedeno, výpočty se prováděly z národních statistických údajů za období 2007 až 2009. Proto ve statistikách zatím nenajdeme, jak se do životní úrovně promítly důsledky dlužnické krize na jižním křídle eurozóny. Agenturám v úterý dominovala zpráva, že po uplatnění všech škrtů, které se Řecko zavázalo učinit, aby dostalo pomoc eurozóny ve výši 130 miliard eur, klesne jeho životní úroveň natolik, že na něj v přepočtu na paritu kupní síly začne dotahovat Bangladéš. Do maléru se dostává Španělsko a bude muset srazit rozpočtový schodek o dalších půl procenta HDP, aby se dostalo na 5,3 procenta a vypadlo na chvíli z hledáčku finančních dravců.
I bez těchto posledních událostí jsou na základě směsky předkrizového a krizového období pod úrovní 75 procent unijního průměru čtyři řecké regiony, dále čtyři francouzské (včetně těch zámořských), čtyři italské, tři portugalské, dva britské a jeden španělský. A pochopitelně prakticky všechno v nových členských zemích.
Sedm regionů NUTS 2 v ČR tedy má nadále nárok na evropské fondy, ale to samo ještě žádné reálné peníze neposkytuje. Jen samotný způsob, jak Nečasova vláda hazarduje s evropským zdrojem na úrovni stovek miliard korun, by stačil na to, aby beze cti zmizela v propadlišti dějin. Není vyloučeno, že neúspěšné čerpání evropských fondů je vítaný argument pro ty české velikány, kteří by nás z EU nejraději co nejrychleji vystrnadili, aby jim nikdo zbytečně nekoukal do karet. Neschopnost čerpat pak prodají jako doklad toho, že kromě zaručené zakřivenosti banánů a koblih v celofánu z té unie stejně nic nemáme. Není vyloučeno, že někoho napadnou ještě větší blbosti, pokud na takovou kampaň bude nějaký důstojný rozpočet. Jisté je jen to, že na tohle se peníze určitě najdou.
Publikováno se svolením vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz