Írán dohodu oslavuje jako diplomatické vítězství prezidenta Hasana Ruháního a východisko z obtížné hospodářské situace. Členové týmů amerických a evropských vyjednavačů vidí zase šanci širší snahy o stabilizaci Blízkého východu a ukončení konfliktů v Sýrii a mezi Izraelem a Palestinci, kde Teherán aktivně podporuje ozbrojené skupiny, informuje Wall Street Journal. Pokud by se dohodu skutečně podařilo uzavřít, znamenalo by to zásadní obrat ve vzájemných vztazích mezi USA a Íránem, které jsou od dob islámské revoluce v roce 1979 otevřeně nepřátelské.

Tato dohoda je tedy skutečně průlomová, ale tomu odpovídá i okamžitý odpor, na který narazila. Izrael a arabské státy vidí hrozbu v tom, že Západ poprvé otevřeně uznal právo Íránu na obohacování uranu na svém území (podle íránské interpretace) a používání jaderných zdrojů pro civilní účely. V minulosti přitom byl Írán opakovaně vyzýván Spojenými státy a Radou bezpečnosti, aby veškeré obohacování uranu zastavil. Vzniká otázka, co se stane, když po 6 měsících konečná dohoda nebude uzavřena, ale Írán využije půl roku klidného jaderného rozvoje a odejde v lepší kondici než předtím.

Izraelský premiér už prohlásil, že se dohodou necítí vázán. Saúdskoarabští představitelé v soukromých hovorech naznačují, že případná „slabá dohoda“ skupiny P5+1 s Íránem by je mohla přinutit k tomu, aby i oni usilovali o jaderné vyzbrojení.

Americký prezident Barrack Obama se musí připravit na potíže i doma. Až se Kongres v prosinci znovu sejde, prezident se bude muset utkat nejen s republikánskou opozicí, ale i s částí vlivných Demokratů. Považují dohodu nevyrovnanou, protože „Íránu nabízí příliš mnoho, zatímco požadavky USA byly minimální“. Vyhrožují proto novými sankcemi, které by tuto dohodu zmařily.

Konflikty mohou vzniknout i při projednávání detailů. Podle předběžné dohody by měl Írán upustit od obohacování uranu na 20 procentní koncentraci, která jej přibližuje výrobě atomové bomby a měl by se zbavit veškerých zásob takového štěpného materiálu. Povoleno je – zatím – obohacování na 5 procent. Írán také zastaví dostavbu těžkovodního reaktoru u Araku s chystanou produkcí plutonia, kde měla údajně do 18 měsíců vzniknout jaderná bomba. Avšak Washingtonu zastavení nestačí, rád by tento těžkovodní reaktor úplně zlikvidoval, stejně jako všechna zařízení na obohacování uranu, což Teherán zatím odmítá, píše Wall Street Journal.