Měsíc před volbami mají strany jedinečnou příležitost potvrdit, že opravdu výrazně zazelenaly, jak tvrdí ve svých programech. To jistě nespadlo z nebe a kopíruje to posun názorů ve veřejnosti. Ale poslanci to mohou i zabít. V úterý totiž začne poslední řádné zasedání této sněmovny a na program se mohou dostat důležité ekologické zákony, zejména novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která může občanům nabídnout vyšší míru energetické svobody, nebo novela zákona o myslivosti, která může rozhodnout o osudu našich lesů mučených kůrovcem i přemnoženou zvěří.

Perspektivy decentrálních obnovitelných zdrojů snaživě povzbuzují rostoucí ceny elektřiny z těch centrálních fosilních. Možná to není v jejich rukou, zadržená poptávka po covidových přerušeních výroby nás dostala do unikátní situace, kdy není problém prodat, ale vyrobit. Ceny surovin, subdodávek i energie letí vzhůru jak připoutané k horkovzdušnému balónu. Je možné, že po pár měsících situace vychladne a ceny sletí trochu níže. Teď však cena elektřiny a její nepředvídatelná rozkolísanost představuje nejlepší argument pro to, abychom se rozhlédli po příležitostech, jak vyrábět elektřinu sami.

Je to přece tak snadné, stačí umístit panely na střechu a trochu elektroniky někde v koutě. Kdo by chtěl vystačit jen s vlastní výrobou, potřebuje ještě baterky. Ceny panelů trendově klesají. Roste tlak na rozšíření jejich výroby i v Evropě. Do vývoje baterek se investuje ještě mohutněji než do covidové vakcíny. Nedávno jsem viděl ukázky systému, který se obejde bez elektroniky. Používá ony české baterky HE3DA, jejichž výroba v Horní Suché vzniká trochu v bolestech a se zpožděním, ale to nebude trvat věčně. Zkrátka, rostoucí poptávka po obnovitelné energii působí jako všude v průmyslu ekonomií množství. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů půjdou dolů a stanou se výhodnější i pro běžné uživatele. Pokud se ceny elektřiny z centrální fosilních zdrojů nezastaví, bude elektřina z panelu na střeše brzy levnější i bez dotací.

Cíl je tedy jasný, ale cesta k němu může být zakopaná. Hlavní pokus o zablokování solární energetiky proběhl před dvanácti lety. Byl to lstivý trik - cena panelů prudce poklesla, ale nadsazené dotace zůstaly a byly největší na světě. Takže sem navalilo spousta zahraničního kapitálu, který pokryl krajinu solárními poli a vyžádal si bilion korun (tolik to bude dohromady stát) na dvacetiletou péči o solární barony. Veřejnost měla pochopit, že obnovitelné zdroje si prostě nemůžeme dovolit.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie by měla udělat za touto politickou sabotáží definitivní tečku. Stará podpora se trochu sníží a politika zároveň přestane přirozenější rozvoj solární energetiky blokovat. Onen přirozenější rozvoj obnovitelných zdrojů může být financován z obrovských evropských zelených fondů, které jsou součástí pokusů o obnovu ekonomiky po pandemii. Obnovu, ale zároveň na lepších základech. Jedním z cílů je i vznik komunitní energetiky, tedy investorů z řad občanů, obcí i místních podnikatelů, kteří mohou řešit tento problém společně. Dnes jsou zablokováni spoustou omezení, takže kdekdo by to chtěl, ale zatím to nikde nejde.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie se vrací ze Senátu a uvidíme v jaké stavu projde. V každém případě, český potenciál pro klimaticky šetrnou energetiku není menší než ten německý nebo rakouský. Podle předpovědi české Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) mohou už roku 2030 soláry, větrníky, bioplynky a další zdroje této kategorie pokrývat nejméně dvakrát tolik energie jako dnes. Když se soustředíme jen na elektřinu, kde to ovlivní hlavně spotřeba z vlastní střechy, bude podíl obnovitelné elektřiny na spotřebě dokonce trojnásobný. Hlavním motorem tohoto vývoje je kombinace ekologického a ekonomického zájmu, neboť je to čistší a bude to levnější.

KOZE je přesvědčena, že úměrným příspěvkem Česka k evropské zelené dohodě a energetickému balíčku Fit for 55 je dosažení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebované energii ve výši 29 procent. Česká vláda se zatím ve své nabídce podhazovala, ale když uvolní ruce přirozenému vývoji a podmínkám evropského financování, urychlí se to samo.

Český potenciál je ve skutečnosti ještě větší.

„Obnovitelné zdroje energie dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % spotřeby elektřiny. A podle několika nezávislých analýz by v Česku solární elektrárny na všech technicky vhodných budovách pokryly až 27 % spotřeby elektřiny. Další energii mohou dodat fotovoltaiky určené pro dodávku energie do sítě (stavěné převážně na zemi),“ uvádí KOZE.

Takže z větru 28 procent, ze střech 27 procent, a k tomu ještě ta elektřina z polí, kde by se však mělo co nejdříve začít s panely nastojato (agrivoltaika), které nebrání souběžné zemědělské výrobě.

A teď k tomu mysliveckému zákonu. Tady jde taky o klima. Měly by je bránit české lesy, kdyby v nich víc dřeva přirůstalo, než z nich zmizí. V tuto chvíli a nejbližších letech bohužel platí to druhé. V loňském roce zmizelo z českých lesů tolik dřeva, že v bilanci převažuje uvolněný uhlík, a to dokonce v rozsahu, že je to srovnatelné s produkcí tří velkých uhelných elektráren nebo téměř celé české dopravy.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-ceske-lesy-se-staly-vyznamnym-emitentem-sklenikovych-plynu

Kůrovci přirozeně zachutnaly suchem oslabené přehuštěné stejnověké smrkové monokultury (každé slovo z tohoto označení přispělo). Podaří se vzniklé holiny někdy vzkřísit k novému životu? Točil jsem teď na toto téma televizní dokument, a tak vím, že pokud tam chceme méně smrků (teď už víme, proč) a více listnáčů a jedlí, museli bychom ty obrovské holiny oplotit. Ale také přeměna dosud nepoškozeného lesa na ten odolnější smíšený není možná, protože všechny malé stromečky spase přemnožená zvěř. Srnci a jeleni do lesa patří, to nikdo nepopírá, chyběli by tam v ekosystému. Ale jejich stavy musí být přiměřené.

Novela mysliveckého zákona tomu má napomoci tím, že se o té přiměřenosti nebo nepřiměřenosti zmiňuje a nabízí nějaké mechanismy nápravy. Pokouší se překonat nefunkční stav, kdy je správa lesa (lesnická činnost) oddělena od myslivosti (kontroly zvěře). Honitby se navíc pronajímají, a tam už jde jen o trofeje a lákání bohatých ozbrojených hobbistů, kterým na lese, ve kterém se ocitnou dvakrát za rok, moc nezáleží.

To je důvod, proč je nyní v českých lesích zvěř tak přemnožená. Společná tisková zpráva Asociace soukromého zemědělství ČR, Českého svazu ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA a Spolku vlastníků honebních pozemků uvádí, že skutečné stavy zvěře jsou mnohem větší než vykazované a uváděné ve statistikách Českého statistického úřadu. Ten za to nemůže, zvířata počítají myslivci.

Podle analýzy provedené Hnutím Duha, myslivci oficiálně vykazované stavy jelena evropského jsou 1,8krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Jenže ty výkazy evidentně nezapočetly všechno. Hnutí Duha je přesvědčeno, že reálné stavy jsou dokonce pětkrát vyšší než zákonem povolené. To znamená, že myslivci přiznají jen asi třetinu jelenů, kteří v tom lese jsou.

Nepůvodních jelenů sika je v českých lesích podle Duhy dokonce osmkrát víc, než by být mělo, daňků 2,5 krát víc a nepůvodních muflonů 2,1 krát víc. Pouze u srnčí zvěře jsou reálné počty na úrovni norem. Jenže české lesy jsou už na tom tak špatně a v těch monokulturách je přirozeného a hlavně zpestřujícího zmlazení tak málo, že i normovaná srnčí zvěř to málo snadno spase a limituje obnovu pestré druhové skladby lesů.

Zkrátka, současný zákon o myslivosti nefunguje, zdůrazňují autoři společné tiskové zprávy a apelují na poslance, aby novelu rozhodně zařadili na program této schůze. Už tam byla ve třetím čtení, pak byla stažena, a nyní by se mohla znovu projednat v podobě vládního návrhu s poslaneckými pozměňovacími návrhy.

Ve sněmovně tak půjde příští týden nejméně dvakrát o klima a vždy to bude souboj se silnými zájmovými skupinami. Ale jak ukazuje aktivita různých občanských iniciativ a odborných uskupení (a snaha volebních programů vyjít vstříc změně voličských nálad), roste také vliv dotčené veřejnosti. Ostatně, tak to má před volbami být.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele