Rozpaky vyvolává už fakt, že intervence ČNB přišla ve chvíli, kdy analytická pracoviště očekávají konec recese a náznaky oživení. Také předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí, který byl ráno zveřejněn Českým statistickým úřadem, už není jednoznačně klesavý, byť za mírným růstem o 0,4 procenta proti předchozímu čtvrtletí nacházíme vyšší počet pracovních dnů.

Celkový letošní výsledek bude pravděpodobně ještě pod nulou - pokles za rok 2013 odhaduje IDEA na úrovni 1,0 procenta HDP. Jak však profesor Švejnar připomněl, v průběhu 3. čtvrtletí se obnovil růst průmyslové výroby a exportu a výrazně vzrostly nové zakázky (o 16 %). Mezi podnikateli přibývá optimistické hodnocení budoucnosti (s výjimkou stavebnictví, tam pokračuje hrůza bez hranic). Také kompozitní indikátor předstihových ukazatelů (leading indicators) míří nahoru. IDEA proto prognózovala ještě před intervencí ČNB růst HDP v příštím roce ve výši 1,9 procenta, podstatně výš než ministerstvo financí (0,7 %) nebo Evropská komise (0,5 %). ČNB po intervenci prognózuje 2,1 %, protože předpokládá, že svým krokem povzbudí zejména export. Můžeme na to spoléhat?

Prudké snížení kurzu koruny zásahem České národní banky v rozsahu až stonásobku běžného denního objemu nákupu deviz je sice prezentováno jako podpora exportu (a vychází vstříc opakovaným výzvám exportérů z období před několika lety), ale jeho pomoc může být menší, než by se zdálo. Podrobnější pohled na strukturu výrobků, které míří z ČR na zahraniční trhy, totiž ukazuje, že značnou část exportů tvoří dovezené vstupy. Jak upozornil ekonom z IDEA Vilém Semerák, u aut a obecně dopravních prostředků tvoří dovezené komponenty 56 procent hodnoty výrobku, u počítačů je to 75 procent.

V jiném zdroji, v článku Ilony Švihlíkové na Britských listech, si připomínáme také výpočty významné makroekonomky Růženy Vintrové (bohužel letos zesnulé), která odhadovala celkovou dovozní náročnost české ekonomiky na třetinu, maximálně 40 procent. Švihlíková zároveň připomíná další významné číslo – spotřeba domácností činí 50 procent HDP a není pouhým ocáskem za exportní lavinou.

Z toho si odvozuji, že v klíčových exportních oborech jako jsou auta a počítače slabší koruna zapůsobí opačně, než bychom si přáli. Tím, že zvýší cenu dovážených komponent, zdraží větší část takových výrobků. Snížení nákladů se pak dotkne jen menší „domácí“ části exportu, proto mohou být celkové důsledky intervence ČNB v řadě oborů spíše záporné. Jinde to může dopadnout lépe, ale snížení domácích nákladů (v přepočtu na eura či dolary) se týká stále jen oné domácí části.

V domácí spotřebě zase půjde o zdražení exportu i tam, kde bychom je nečekali.

Přes potraviny se to dotkne všech obyvatel České republiky, varuje prezident Agrární komory Jan Veleba. Z dovozu pochází například více než polovina tuzemské spotřeby vepřového masa, takřka 50 procent sýrů, zhruba pětina drůbežího masa a brambor.

I domácí potraviny se u nás protáčejí přes export (české maso se vyváží a místo něj se dováží horší zahraniční, mléko se vyváží a dovážejí se výrobky). Moc příležitostí k volbě levnější domácí alternativy tedy nebude. Efektem může být snížení spotřeby a návrat do recese.

Vilém Semerák je v celkovém hodnocení opatrnější a omezil se na predikci, že ČR by měla pokračovat v nastoupeném oživení, které zásah ČNB zřejmě „podstatněji pozitivně neovlivní“.

Čeho tedy chtěla ČNB dosáhnout? Posiluje názor, že jde o typický příklad odtrženosti měnové politiky od reálné ekonomiky. ČNB hájí především svou vlastní reputaci. Od jara měnovou intervencí vyhrožovala, až to obchodníci přestali brát vážně. Proto považovala za nezbytné obhájit svoji reputaci akcí od 100 miliard korun výše.

Profesor Švejnar poznamenává, že ČNB zatím měla v EU dobrou reputaci, což však může být důsledek toho, že „neprošla krizovou zkouškou“, jaké přinesly mnoha členským zemím bankovní a dlužnické krize. Komparativní výhodou české ekonomiky je fakt, že český bankovní sektor je zatím stále v pořádku. K tomu lze dodat, že možná by mohl víc půjčovat, ale zaplaťpámbu státní kasu nic nestojí. Ostatně ta už klopila před deseti lety.