Tajná služba, která byla přidělena na ochranu Donalda Trumpa, znovu zjistila až na poslední chvíli, že atentátník má prezidentského kandidáta Republikánů na dostřel. Co by se stalo, kdyby unikl jejich pozornosti?

„Náhlý odchod bývalého prezidenta by vytvořil bezprecedentní, jistě nepředvídatelné a možná i anarchické politické vakuum,“ píše v listu Guardian komentátor Simon Tisdall.

„Stojí za to zkusit si představit, co by se stalo, kdyby byl Donald Trump o víkendu zastřelen po hře na páté jamce svého golfového hřiště na Floridě. Ačkoli by mnozí lidé možná byli rádi, kdyby zmizel nepříjemný muž, který podněcoval ostatní k násilí, víkendový incident vyvolal volání po zpřísnění bezpečnosti kolem bývalého prezidenta a závažné odsouzení ze strany jeho rivalky Kamaly Harrisové, která uvedla, že je "hluboce znepokojena" zjevným pokusem o atentát.

Na Twitter napsala: „Jsem ráda, že je v bezpečí. Násilí nemá v Americe místo."

Jenže on v bezpečí podle všeho není a násilí má v Americe mnohem větší prostor, než o čem mluví prohlášení z vysokých míst. Není pochyb o tom, že Trump jako kandidát spoustě lidí zásadně vadí.

„Svět po Trumpovi by mohl vypadat zcela jinak,“ píše Simon Tisdall. „Údajný potenciální atentátník na Floridě prý zastával silně proukrajinské názory, lobboval za Ukrajinu a cestoval do této země, aby vyjádřil svou podporu boji proti nezákonné ruské invazi.

Není žádným tajemstvím, že bojující ukrajinská vláda se obává, že druhé Trumpovo funkční období může znamenat konec americké vojenské a finanční pomoci a přinést vynucené nerovné urovnání vztahů s Moskvou. Prezidentství Kamaly Harrisové naopak slibuje pokračování politiky opatrné podpory Joea Bidena. Málokdo by to řekl tak vulgárně, ale Trumpův náhlý odchod by mohl být pro Kyjev úlevou.

Stejně tak politici napříč Evropou, v neposlední řadě v Británii, by mohli být v soukromí potěšeni, kdyby nepřátelský a xenofobní Trump už nebyl nablízku, aby na ně přes Atlantik házel urážky, připomínal jim nesplněné sliby v oblasti obrany a bezpečnosti a narušoval západní politiku, od Gazy až po klimatickou krizi.“

„Ale nejsilněji by se Trumpův náhlý pád projevil doma,“ pokračuje autor. „Jeho přívrženci a jejich mediální podporovatelé by ho nevyhnutelně pasovali na mučedníka, aby Amerika byla opět „great“. Pravděpodobně by tvrdili, jako se to stalo po červencovém neúspěšném pokusu o atentát v Pensylvánii, že Bidenova administrativa a demokraté se nějakým způsobem podíleli na spiknutí s cílem ho zabít. I když Trump v neděli přežil, už se to děje znovu.

Mohly by nastat násilné nepokoje, kdyby Trump zemřel? Zdá se to pravděpodobné. Dopad na americké volby, které již byly narušeny Bidenovým pozdním rozhodnutím odstoupit z voleb, by byl také ohromný. Objevily by se výzvy k odložení hlasování. Z ústavního hlediska je to těžké, možná nemožné rozhodnutí. Pravděpodobnější možná je, že by se Republikáni, podobně jako v létě Demokraté, v krajním případě obrátili na dvojku na kandidátce – viceprezidentského kandidáta JD Vance. To by bylo děsivé!“

Nominace tuplovaně nevoleného JD Vance (Trump jej kandidátem jmenoval) by jen zvýraznila neochotu svěřit výběr prezidenta demokratickým procedurám. Jsme svědky totálního úpadku demokratické kultury, kde se na pravidla moc nehledí a z protivníka se stává lovná zvěř.

Když to shrneme, účast Kamaly Harrisové ve finále prezidentských voleb nevzešla z vítězství v primárkách Demokratů. A pokud se objeví nějaký další střelec, který chce využít lovecké sezóny, ani se nemusí trefit a je možné, že Trump odstoupí od kandidatury, než aby trval na roli pochodujícího terče. Pak by byl i soupeř Harrisové nadiktován rozhodnutím stranických špiček. Co to je za volby, kde voliči jsou až tím posledním?

Kamala Harrisová je sice po druhém pokusu o atentát na Trumpa „hluboce znepokojena“ a dává najevo, jak je bezpečnost tohoto kandidáta důležitá, ale praktické chování Tajné služby USA naznačuje něco jiného. Ukazuje to 22stránková zpráva opírající se o svědectví spolupracujícího informátora z jejího prostředí (whistleblower). Vypracoval ji americký senátor Josh Hawley (Republikán ze státu Missouri) a předal ji - krátce předtím, než došlo k druhému pokusu o atentát - sněmovní pracovní skupině, která vyšetřuje událost z 13. července v Butleru.

Zpráva je přiměřeně stranicky zaťatá a občas požaduje nemožné, ale přesto je z ní zřejmá míra selhání Tajné služby Spojených států. Zejména byla zjištěna skutečnost, že přítomní agenti Tajné služby tam nedostali podporu své zpravodajské složky, která sleduje podezřelé osoby!

Pozoruhodné je i to, že Trump byl po převozu do nemocnice znovu prakticky bez ochrany. Potloukal se tam jen jeden dezorientovaný agent neschopný odpovědi na žádnou z otázek, jak zajistit bezpečnost…

Tajná služba a ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) se prý k tomu odmítají vyjádřit. Zůstává mnoho dalších nevyřešených otázek, včetně:

• Kdo v rámci Tajné služby nebo DHS rozhodl o tom, že střechu, ze které Thomas Crooks 13. července střelil po bývalém prezidentu Trumpovi, nebude sledovat zvláštní odstřelovač?
• Kdy Tajná služba nebo DHS veřejně sdělí, kdo rozhodoval o bezpečnosti v místě shromáždění a kdo byl hlavní agent tajné služby pro Trumpovu návštěvu Butleru?
• Odmítl někdy úřadující ředitel tajné služby prostředky pro Trumpovu kampaň nebo odstřelovačské týmy, jak se to objevilo v tisku?

Tajná služba, Federální úřad pro vyšetřování a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se snaží vyhnout skutečné odpovědnosti, prohlašuje Hawlyova zpráva. Tvrdí, že jejich vedoucí představitelé brzdí vyšetřování Kongresu, uvádějí Američany v omyl a vyhýbají se odpovědnosti. DHS nyní údajně tlačí na Tajnou službu, aby nevyhověla žádostem Kongresu o dokumenty týkající se pokusu o atentát na Trumpa, píše senátor Hawly ve své zprávě.

Před sobotním druhým pokusem o atentát na Trumpa Harrisová vedla skoro o dva body, pokud sledujeme průměr voličské přízně. Jenže z toho nelze vyvodit jednoznačnou předpověď. Většina federálně získaných hlasů nemusí vést k vítězství, protože prezidenta volí volitelé z jednotlivých států. A protože většina států je rozhodnutých, podstatné je, jak se bude hlasovat v těch, kde je to na těsno a mají hodně volitelů. Třeba v Pensylvánii, kde je to teď buď nerozhodné nebo převaha kolísá kolem středu v mezích statistické chyby.

Agentury tyto státy označují za hlavní bitevní pole (Top Battlegrounds). Dokud kandidoval Biden, hrozně tam ztrácel. Harrisové se zpočátku podařilo mezeru vyrovnat, ale pak již přibývaly hlasy oběma kandidátům stejně.

Ale zkuste předpovídat výsledek, když nevíte, kdo se zúčastní…  

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele