Teorie „japonské hrozby“, podle které musíme za každou cenu zabránit poklesu cen, pokud nechceme skončit v desetiletích stagnace, stále zřetelněji klopýtá. Podle posledních údajů ČSÚ ceny pokračují v sestupu, ale české hospodářství je taženo silnou investiční poptávkou. Český statistický úřad potvrdil růst HDP ve 3. čtvrtletí o 2,4 procenta meziročně, když tvorba hrubého fixního kapitálu rostla dokonce o 3,9 procenta. Je to tedy pravý opak toho, co ČNB čekala. Vidíme efekt uvolnění stlačené pružiny, kdy po letech kombinace zahraniční krize a domácího rozpočtového neumětelství investice vysloveně vyhladověly.

Teď mají šanci k nadechnutí, než na nás dolehne jiná perla politických zásahů, sankce proti Rusku. Čeští exportéři dosud žili z dobíhajících smluv, ale i z těch je vyhání prudké oslabení rublu. A tak můžeme jen s napětím čekat, kdo stihl přezbrojit a chytne se i jinde, a koho naopak udusí zmatené akademické teorie vládců měny.

Spotřebitelské ceny klesly v prosinci oproti listopadu o desetinku procenta a oproti loňskému prosinci jsou jen o desetinku procenta výše. Je to opravdu deflace z poklesu poptávky? Zprávy ze světa říkají něco jiného. Ceny ropy se propadly v důsledku souboje o udržení přesycených ropných trhů. Je to pokles cen ze světového nadbytku. Když si to sami pro sebe zdražíme, teoreticky problém vyhrotíme, protože víc neprodaného zbyde. Prakticky je však každému jedno, jak si tady blbneme, protože naše spotřeba je ve světovém měřítku nezajímavá. Ale pro nás je důležité, že ceny, kvůli kterým byla koruna centrální bankou oslabena, klesaly správně a bojovat s nimi je směšné a nejspíš i škodlivé.

Arabští producenti jsou přesvědčeni, že kdyby dnes omezili těžbu, už se na opuštěný podíl z trhu nikdy nevrátí. Proto se snaží využít své klíčové výhody, že klidně ustojí i cenu ropy 20 dolarů za barel, zatímco americká konkurence z obtížně těžitelných ropných břidlic neustojí delší období s 60 dolary za barel. Těžbu v USA předtím našlehaly stabilní ceny nad 100 dolarů za barel, které umožnily obrovské investice do obtížně těžitelných ložisek. Loňská americká produkce už přesáhla 9 milionů barelů ropy denně a dorovnala tak produkci Saúdské Arábie. Nakonec tak vznikla situace, kdy boj musí někdo vyhrát, dřív nemá smysl skončit.

České ceny klesají nejen kvůli poklesu pohonných hmot o 5,2 % procenta za jediný měsíc, ale také kvůli poklesu cen elektřiny v oddíle bydlení (meziročně o 9,6 %). Tam je zase cítit konkurence obnovitelných zdrojů. Ale nejde jen o důsledky české kulišárny, kdy se lobbisté a politici snažili nástup obnovitelných zdrojů veřejnosti zhnusit absurdně vysokými výkupními cenami. Celý segment fosilní a jaderné energetiky je v krizi, ke konkurenci převratných technologií se přidává i tlak světové veřejnosti. V minulých dnech byly zveřejněny statistiky o narůstajícím počtu velkých zahraničních investičních fondů, které se zbavují fosilních a jaderných investic. Už v létě britská vláda rozhodla, že výkaz rizik na kapitálových trzích musí být doplněn také podílem fosilní energetiky, protože budou obětí chystané regulace – a možného zákazu současného způsobu spalování uhlí.

Další zdroj poklesu cen přinášejí výprodeje nejrůznějších elektronických hraček, uvolňujících místo novinkám. Ale oproti růstu investiční poptávky (tvorba hrubých fixních investic) o 3,9 procenta rostla spotřebitelská poptávka jen o 1,5 procenta. Vlivů bude víc, ale vliv oslabené koruny v tom může být také.

Jinou věcí je, že teď začíná na Západě poptávka klesat, čtvrté čtvrtletí už nebude tak bujaré a rok před námi prosvětlují jen výkřiky profesionálních optimismů. Pokud jde o ČR, chytne to z několika stran. Sankce proti Rusku výrazně omezily německý exportní průmysl, kterému české firmy dodávají. Ale to možná brzy skončí, evropská podpora americkým jestřábům a neocons už začíná být omezena jen na Polsko a pobaltské prťky.

Německo je však problém svou nevyrovnaností makroekonomické bilance, prostě příliš spoléhá na export a jeho odběratelé tak kupují to, co měli sami vyrábět doma. Evropská ekonomika proto stagnuje a Evropská centrální banka to chce zachraňovat přílivem nových peněz (kvantitativní uvolňování). Zato americká ekonomika roste a Fed chystá zvyšování úrokových sazeb. Měny se tak uvedou do pohybu, posilování dolaru zesílí.

Ale nejen to. Nastane masakr na trhu dluhopisů, protože vyšší úrokové sazby znehodnotí staré dluhopisy se sazbou skromnější. Nastanou obrovské investiční přelivy s mohutnými prodeji a nákupy. Na to je potřeba hotovost, proto se v takových situacích likvidují zbytné investice, jako jsou třeba české. Vedle toho se investoři opevňují v hlavních měnách a prchají z periferií. Takže my to chytneme zvláště silně. A jako třešničku na dortu pak vychutnáme fakt, že jsme si sami dobrovolně naložili víc…

Publikováno se souhlasem vydavatele