Vláda schválila návrh pandemického zákona a posílá jej do sněmovny. Plní tak jeden ze závazků, který si vyjednali hejtmani, než požádali o krátké prodloužení nouzového stavu. Boj s koronavirem bude však ještě dlouhý a definitivně rozhodne až očkování, aspoň těch nejzranitelnějších dvaceti procent. Ale bude to skutečně definitivní vítězství? Budou za pár měsíců fungovat stejné vakcíny jako dnes? Ten prevít zdatně mutuje. Nyní se objevilo pár zajímavých zpráv, které přibližují proces mutací koronaviru.

Nové světlo do toho vnáší výzkum lékařské fakulty Pittsburské univerzity. Koronavirus SARS-CoV-2 občas ztratí část genetické informace, která řídí tvar proteinu na hrotech korony. Jde o hroty, jimiž virus proniká do hostitelské buňky (spikes). Uvedený výzkum potvrdil, že změněný tvar hrotu může usnadnit únik před naším imunitním systémem. Tvar molekul na hrotu je totiž jedním ze signálů, podle kterého imunitní systém vetřelce poznává. Koronavirus s pozměněným tvarem korony proto může proniknout do těla nepoznán. To jej zvýhodňuje. Jsme svědky evoluce, která může koronavirus SARS-CoV-2 učinit ještě útočnějším a nebezpečnějším.

Chyby v genetickém kódu viru jsou časté a většinou jsou vzápětí opraveny molekulárním korekčním mechanismem. Ten však nemůže zasáhnout tam, kde část informace zmizela. „Nemůžete opravit něco, co tu není,“ vysvětluje v Science Daily jeden z autorů výzkumu Paul Duprex, ředitel Centra pro výzkum vakcín.

ZDE

Nad studií z výzkumu Pittsburské univerzity se diskutuje už od listopadu, kdy byla poskytnuta vědeckým partnerům ještě před otištěním ve vědeckém žurnálu Science. Řada laboratoří tak mohla tento výzkum podpořit svými daty. Příležitostí je dost. Po prvních zjištěných mutacích, britské a jihoafrické, se vynořují další.