Připravuji se na natáčení dokumentu o konci doby uhelné, a tak mě pochopitelně zajímá cenová konkurence obnovitelných zdrojů. Z letošního ledna pochází cenový rekord, když projekt první průmyslové solární elektrárny v Kataru vysoutěžil cenu v přepočtu 37 haléřů za kWh. Elektrárna má mít špičkovou kapacitu 800 MW a po dokončení roku 2022 bude poskytovat desetinu elektrické spotřeby v této pouštní zemi.

U Prahy bychom asi podobné ceny nedosáhli. Nejde jen o to, že u nás svítí trochu méně, ale světlé pouštní prostředí umožňuje nasadit oboustranné solární panely, které chytají i odražené světlo na spodní straně. Panely jsou umístěny ve velkých blocích na konstrukcích, které se naklánějí za sluncem. Jedním z cílů elektrárny, která vyroste 80 kilometrů od Dauhá, je snížení uhlíkové stopy chystaného mistrovství světa ve fotbale. (ZDE)

Detaily o novém světovém rekordu v ceně solární elektřiny najdete také na českém portále Solární novinky. Investory elektrárny jsou katarská energetická společnost Qatar General Electricity and Water Corp (Kahramaa). Výstavby se ujme konsorcium francouzského Totalu a japonského Marubeni, které nabídlo elektřinu s celkovými náklady (LCOE) ve výši 0,0145 €/kWh (necelých 37 haléřů) po dobu 25 let. Total si už dříve dal podnikový závazek, že roku 2025 za ním bude 25 GW špičkového výkonu obnovitelné energie.

Není to poprvé, kdy ceny solární elektřiny z velkého zdroje zamířily do haléřové zóny. Už v roce 2018 byla v Portugalsku vysoutěžena cena ve výši 0,01476 €/MWh. Tehdejší světový rekord je tedy překonán stavbou, která zalehne dvěma miliony solárních modulů 1000 hektarů pouštní krajiny a bude na to potřebovat 500 milionů dolarů, to je něco přes 11 miliard korun.

Solární novinky radostně připomínají, že dosažená cena ve výši 14-15 €/MWh je hluboko pod cenami silové elektřiny obchodované na hlavních energetických burzách v Evropě (cca 50- 60 €/MWh). Vidí v tom důkaz, že solární energetika už dospěla do fáze, kdy v segmentu velkých solárních farem žádnou další formu podpory nebude potřebovat. Tento trend se začíná již projevovat například v Německu či Polsku, kde se budují středně velké FVE o výkonu několika megawattů zcela bez dotací. (ZDE)