Evropské ceny plynu stouply o 15 procent po rozhodnutí německého regulátora, že pozastavuje schvalování plynovodu Nord Stream 2. Okamžitě se objevily předpovědi, že plynovod začne fungovat nejdřív v druhé polovině příštího roku. Rostou obavy z tvrdé zimy, zatímco zásobníky jsou leckde vyčerpané. Rusko nadále dodává podle dlouhodobých smluv, ale evropský trh přešel na krátkodobé kontrakty z burzy, které se s tím míjejí. Dříve jsme znali konflikt dlouhodobých závazků a krátkodobých zdrojů jen z latinskoamerických měnových krizí. Nyní tedy pokrok dostoupil až sem.

Děsivé zálohy, které mají platit bývalí klienti zkrachovalé Bohemia Energy, jsou cenou za české váhání. Alternativa vlastní energie ze solárního panelu na střeše nebo obecní výtopny se najednou mění ze zajímavosti na nezbytnost. Nedá se říci, že by tyto příležitosti dříve unikaly vládní pozornosti. Vláda si jich byla dobře vědoma a systematicky dělala všechno pro to, aby se nemohly uchytit. V minulých dnech v Praze proběhly dvě zajímavé výstavy (dokonce ve stejný den, prý jde o konkurenční boj), jedna o elektromobilitě (e-Salon) a druhá o obnovitelných zdrojích a chytrých sítích (Smart Energy Forum). Spousta toho, co se tam nabízelo, se v českém právním prostředí nedá použít.

Na evropské úrovni je zaručeno právo občanů sami si vyrábět, sdílet a prodávat vlastní energii. Dokonce se tomu věnovaly hned dvě směrnice, které vznikaly souběžně, jedna o energetickém trhu bez ohledu na zdroj a druhá o obnovitelných zdrojích. Měly být přejaty do národního práva do poloviny letošního roku, tedy dávno před současnou krizí. Nestalo se. Současná česká energetická krize je tak prohloubena faktem, že v Česku se tento evropský závazek nesplnil.