Budova washingtonského Kongresu v oblacích snad slzného plynu, senátoři se kryjí pod lavicemi s plynovými maskami po ruce, všude střepy, pracovna předsedkyně Sněmovny reprezentantů je vyrabována. Skupina poslanců se chystá probít z obklíčené sněmovní galerie podle pokynů vysloužilého rangera z Iráku, který musel vytasit válečné zkušenosti. U vchodu do budovy se střílí, žena zahalená do americké vlajky padá k zemi a z úst jí vytéká pramínek krve.

V centrálách Republikánské i Demokratické strany byla nalezena výbušná zařízení a materiály do Molotovových koktailů. Na některých záběrech jsou vidět civilisté s palnou zbraní, ale podle rozhodného chování nejspíš jde o příslušníky nějaké ochranky. Tohle všechno jsou reálné scény z úterního Washingtonu, které se až po čase objeví v akčních peckách na plátnech kin.

„Milujeme vás“, tweetuje Trump na adresu stoupenců, kteří obklopili Kapitol. Ignoruje výzvy k televiznímu vystoupení a povolání Národní gardy. Nakonec to udělal viceprezident Pence, ale napřed se musel zachránit před bojůvkami, které pobíhaly po chodbách Kongresu a vykřikovaly jeho jméno. Těsně předtím totiž písemně oznámil, že se nepokusí zvrátit kongresová potvrzování součtů hlasů volitelů prezidenta, protože je přesvědčen, že ústava mu nedává takovou pravomoc.

Pokus o převrat? Barevná revoluce? Nebo ta kulturní, kdy roli Rudých gard převzali Hrdí hoši (úderníci extrémní pravice Proud Boys) a stoupenci anonymních spikleneckých teorií QAnon. O těch druhých Wikipedie píše: „QAnon také říká, že Trump plánuje operaci s názvem „Storm“, během které bude v jediný den organizovaně zadrženy tisíce přívrženců kabaly. Členy kabaly jsou podle této teorie liberální hollywoodské hvězdy, politici z Demokratické strany a vysocí státní úředníci. Vůdci kabaly mají být Hillary Clintonová, Barack Obama a George Soros.“ Je to vyústění Trumpova boje proti podvodnému „hlubokému státu“ (Deep State), který ovládá USA? Poslední bitva vzplála?

Pro kulturní revoluci mluví technika organizace davů po sociálních sítích. Společnost je hluboce rozdělená a nenávist venkova vůči washingtonským elitářům je nelíčená. Teď má padnout jediný z nich, kdo se tomu odvážil postavit a vytrvale lidem sděluje, jak jsou podváděni?

Výčty toho, co všechno se dá provádět při volbách jsou děsivé. Vidíme dokonce záběry šrotování volebních lístků. Byly to ty pro Trumpa? Prý ne, byly to hlasy z volby na dálku, kdy výstup velikostně neodpovídal digitálnímu sčítacímu mechanismu. Při druhém kole přepočtu hlasů v Georgii (to už je jen digitální z naskenovaných hlasovacích lístků) se proto musely ty původní přeskenovat na správný formát a potom zničit.

A co balíky hlasů, které se najednou objevily na stolech sčitatelů a následoval prudký přesun většiny na Bidenovu stranu? Ne, to se unavení sčitatelé chystali v noci domů, uložili práci na zítra, ale šéf jim to zatrhl a museli všechno znovu vysypat na stoly a pokračovat v plnění ústavních povinností.

A co to snadné hákování digitálních sčítacích mašin? Někdo si tam prostě nasype čísla, jaká potřebuje... Ne, to opravdu není snadné. Těžko hákovat něco, co není na síti. Nemají modem...

Každé podezření z volebního podvodu nakonec dostalo vysvětlení, které obstálo i u 59 soudů. Zaráží přesto počet příležitostí. I kdyby se nepotvrdily, svědčí o prostoru pro volební manipulace. Proti tomu jsou samozřejmě zřízeny kontrolní mechanismy, byť v každém státě a vlastně skoro každém volebním okrsku odlišné. Avšak všude jsou jak lidé, kteří by roztrhali tělo pro demokracii, tak ti, kdo hledají skuliny, a třeba je najdou.

Co zaráží, že historicky podvodné volby se měly odehrát po čtyřech letech vlády republikánského prezidenta Trumpa. Co tam ten chlap celou dobu dělal? A jak vlastně najednou ví o všech těch jemnůstkách odklánění voličské vůle, a zrovna ve státech s republikánskou většinou, kde měl spolehlivě vyhrát? Proč se tak zlobí? Že prohrál? Nebo, že to nevyšlo?

Pro argument o kulturní revoluci mluví autoritativní vůdce, který oslovuje národ přímo, přes twitter. Touhle cestou ostatně Trump řídil i vládu, odvolával a jmenoval významné funkcionáře, nebo vedl mezinárodní jednání, aby mu do toho nikdo nemohl mluvit. Na twitteru Trump rozdmychával také odpor proti pokusům sebrat Republikánům „drtivé vítězství“ ve volbách. Na navazujících protestních shromážděních pak mohly posloužit místo rudých knížek s citáty Maa karty s červenou barvou Republikánů.

Je-li to kulturní revoluce, nečekejte žádný konec poplachu. Kulturní revoluce nemůže ustoupit po jediné prohrané bitvě, ta ji naopak zocelí.

Součástí kulturní revoluce jsou i jasné definice nepřátel. Vedle hlubokého státu je to socialistická levice, která znárodňuje děti nebo co, a kterou nereprezentují jen šílení demokratičtí poslanci a senátoři, ale zejména podvratná antifa. Když byla úterní bitva o Kapitol prohraná, na sociálních sítích, které to organizovaly, se objevila zaručená zpráva, že to byla provokace rudé antifa (pozor, rudá je jiná než červená). Bylo to jednoznačně doloženo fotkou agresívního fousáče, jehož tvář se shodovala s obrázkem na phyllyantifa.org. Jenže tam byly vystaveny fotky známých neonacistů.

Další zaručená zpráva mluvila o textovce „bývalého agenta FBI“, který ji potvrdil i ústně někomu z protestujících uvnitř Kapitolu, a sice že „nejmíň 1 autobus rváčů z Antifa infiltroval Trumpovy mírové demonstranty“. V navazující korespondenci to potvrdila fotka chlapíka v teutonské přilbici a tváří pomalovanou americkou vlajkou jako typický antifašoun. Jenže reakce z The Arizona Republic ukázala, že jde o pravidelného účastníka arizonských akcí krajní pravice.

Zmínka o Trumpových mírových demonstrantech nebyla úplně vylhaná. Některé záběry z Kapitolu ukazovaly nadšené turisty, kteří si obdivně prohlížejí prostory, do kterých už se nejspíš nikdy nedostanou. Fotili sebe i okolí a ukázněně se přesouvali po trasách vymezených červenými šňůrami. Ponechme stranou, jak se tam dostali. Policie je neobtěžovala, což byl rozumný přístup, šli sami.

Z jiných míst však přicházely zprávy jiného druhu. Až začnou kina promítat první hollywoodské trháky z této události, určitě nebudou chybět následující scény, jak je podávají New York Times:

„Myslel jsem, že se odsud budeme muset probít,“ řekl kongresman Jason Crow, Demokrat ze státu Colorado, veterán z Iráku, kde sloužil jako ranger. Když to začlo a objevil se slzný plyn, byl se skupinou poslanců na sněmovní galerii. Odvedl ostatní od zabarikádovaných dveří a velel nasadit masky a sundat z oděvu označení poslance. V ruce měl propisku, jako zbraň. Další rozštípali židle a pořídili si kyje. Ale dole pod galerií už se vynořila policie a zavelela poslancům zalehnout pod lavice, aby se nepřipletli do zásahu.

Po výbuších petard, které měly davy rozehnat, zazněly neohrožené výkřiky z davu: „Tlačte se, tlačte se!“ A taky: „Tohle je náš dům!“ (House – běžné označení Sněmovny). Nebo: „Přísahali jste!“ (Zrádci!). V nejvypjatější chvíli, kdy se sněmovní sál ocital v obklíčení rozezlených lidí, vyskočil poslanec Steve Cohen, Demokrat ze státu Tennessee, a zvolal silným hlasem na republikánské kolegy: „Zavolejte Trumpovi a řekněte mu, ať odvolá své revoluční gardy!“

Po čtvrthodině se podařilo sousední chodby vyklidit a poslanci mohli ven. Někde museli překračovat osoby, které policie přinutila zalehnout, aby zajistila volný průchod zákonodárců. Na řadu dveří kanceláří útočily skupinky vyzdobené znaky na podporu Trumpa. Ale poslancům, které vzadu jistil veteránský ranger Crow, se nakonec podařilo sestoupit do podzemí a nastoupit cestu spletitou sítí únikových chodeb. Viceprezidenta Pence musela policie vyprostit z předsednického křesla v Senátu, protože byl jmenovitým cílem skupiny útočníků. Ti pak obsadili předsednický stůl a začali se tam radostně vzájemně fotit.

Washingtonský festival demokracie skončil až ve středu ráno. Ve 3:52 místního času (u nás k desáté) Kongres potvrdil vítězství demokratického kandidáta Joe Bidena ve volbách prezidenta USA a po formálním předání moci 20. ledna už bude všechno další na jeho triko. Situaci mu trochu usnadní fakt, že v úterních senátních volbách v Georgii, tedy v jediném případě, kdy musely postoupit do druhého kola, vyhráli Demokraté. Situaci mu naopak stíží fakt, že na rozdíl od Trumpa nemá žádné charisma. Ve chvílích, kdy burcoval proti obsazení Kapitolu a vyzýval Trumpa, ať to zastaví televizním projevem, byl na usnutí. Bylo to jedno, lidé, kteří se perou s policajty, přece nebudou koukat na televizi.

Spojené státy jsou děsivě rozdělené a porozumět lze oběma stranám, jak těm přehlíženým bílým venkovanům, tak těm chudým černým z předměstí, kde to bouří zase jindy. Zastupitelská demokracie, od které si toho všichni tolik slibují, jim ukázala svoji zranitelnost, a co horšího, také bezmoc vůči něčemu, kam stejně nedohlédnou. Mohly by to vyléčit prvky přímé demokracie, ale ty, po kterých se sáhlo spontánně, jsou zatím hodně brutální. Přesto přímá demokracie představuje druhou nohu kulhajícího systému, o kterou se musí opřít, aby se nesvalil na zem. To platí u nich, jako u nás.

Proto se nedívejme se na záběry z obsazeného Kapitolu a další podobné scény jen jako na infotainment, který nám příště nabídne něco jiného k popukání. Ty problémy v pozadí jsou vážné, hledá se jen řešení. A to, že volby přecejen vyhrál Biden a bude mít za zády jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát, to už je vlastně jenom zpráva na pozadí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele