České ceny benzínu jsou rekordní, ale cena evropské ropy Brent poklesla o čtvrtinu na 105 dolarů za barel při polovičním objemu obchodů ve srovnání s 8. březnem, kdy byla na čtrnáctiletém maximu 130 dolarů za barel. Americká West Texas šla v pondělí dokonce pod 100 dolarů za barel. Bude zajímavé, co to udělá s českými cenami pohonných hmot u čerpadel. Před týdnem byly české ceny benzínu na průměru a ceny nafty nad evropským průměrem, jak ukazuje zajímavá mapa na serveru e15.cz. České mzdy však zůstaly na třetině sousedního Německa. (ZDE)

Mzdám může vláda pomáhat prostřednictvím páky, kterou je zvyšování minimální mzdy. To se za ministryně Maláčové (ČSSD) dělo. Pokud jde o ceny pohonných hmot, surovina tvoří jen zlomek. Když odečteme zpracování a distribuci, jsou tu ještě daně. V současné ceně benzínu na úrovni 48 korun za litr platíme DPH 8,33 Kč a spotřební daň 12,84 Kč. V rukou státu je 44 procent koncové ceny. (ZDE)

A možná i víc. Hodně se mluví o nadměrné marži čerpadel. Působí dojmem kartelu, protože ceny i marže jsou všude víceméně stejné. K čerpadlům má nyní zamířit kontrola. Ale co a jak chce zkoumat? Kartelové dohody se dokazují těžce a zdlouha, to nám moc nepomůže. Ledaže by ten kartel začal být jasně vidět.

Rozumný se proto zdá být návrh, aby stát zasáhl především v distribuční síti EuroOil, která patří státnímu podniku ČEPRO. To má vedle produktovodů z rafinerií v Kralupech, Litvínově a Bratislavě také 199 čerpadel, nejvíc v zemi. Kdyby se tam udržovala běžná marže, začala by být okamžitě nápadná ta čerpadla konkurence, kde je marže nadsazená a zřejmě kartelová. Kontrolou by pak stačilo vyhrožovat, aby se ostatní vrátili ke standardu. Hodnota normální marže by se mohla podobat režimu věcně usměrňovaných cen, jaký známe u distribuce elektřiny, kde ji kontroluje ERÚ.

Vláda toho tedy může udělat víc než prohlašovat, že se s tím nedá nic dělat. Přímý zásah do ceny, ať už cestou daní nebo marží by rozhodně pomohl. Avšak dlouhodobě jsou fosilní zdroje a spalovací motory technologií minulosti a je třeba pomoci tomu, co je vystřídá. Také tady se toho u nás udělalo málo jak pro nástup elektromobility, tak pro decentralizovanou energetickou síť prosumerů s fotovoltaikou na střeše domu, ze které se dají případně nabíjet.

Tohle však může uváznout na baterkách, jejichž výrobu ohrožuje rozvrácený trh s niklem. Jistě, je tu souvislost s válkou, ale ještě silnější byla spekulace, jak ukazuje příběh bleskového růstu ceny této komodity.

Tuna niklu stála většinu minulého desetiletí něco mezi 10 a 20 tisíci dolary. Ale 7. března přišel zlom a cena vyskočila o 66 procent na historický rekord 48 tisíc dolarů. Další den se nezastavila ani tam, až překonala 100 tisíc dolarů. V tu chvíli burza London Metal Exchange přerušila obchodování, poprvé za svou třicetiletou existenci, protože hrozilo, že většina klíčových hráčů, kteří přišli o miliardy dolarů, zkrachuje a trh se definitivně zhroutí.

Více než zdvojnásobení ceny niklu během pouhých 24 hodin znamená, že baterie do aut nebo výrobky z nerezové oceli se pěkně prodraží. Ale neznamená to, že na tom těžaři a výrobci tohoto zboží nutně vydělají. Na trhu s komoditami jsou zisky a ztráty rozděleny trochu jinak než na trhu s cennými papíry. Jde o to, že ti, kdo obchodují s futures a dalšími typy finančních kontraktů mají často také fyzické zásoby niklu. Finanční investice jim slouží jako pojistka (hedging) proti výkyvu ocenění jejich zásob.

Když hrozí pokles ceny komodity, je možné jej předběhnout přes poklesové krátké pozice (shorts). Krátká pozice znamená, že nejprve prodám pouhý závazek. Nezrušitelně slíbím, že k určitému datu dodám za určitou cenu dohodnuté množství. Zatím však nemusím mít nic v ruce. Vsadím na to, že cena klesne ještě hlouběji, než je ta z mého kontraktu a já pak nakoupím levněji, co jsem měl dodat.

Kraťasy zpočátku nezasahují do obchodovaného objemu, ale mají vliv na ceny a pomáhají jim dolů. Jako pojistka zafungují, když na rozdílu cen na finančním komoditním trhu vydělám tolik, aby to vyrovnalo pokles ocenění fyzických zásob.

Na začátku spekulativní vlny, která rozvrátila trh s niklem, stál jeden z největších světových výrobců niklu Xiang Guangda (Siang Kuang-ta) zastoupený čínským holdingem Tsingshan. Vsadil na pokles cen, protože se chystal zvýšit produkci o 40 procent během jediného roku. Když zahltí trh takovým přírůstkem zásob, nemůže přece čekat nic jiného.

Jenže mezitím přišla válka, kterou nikdo doopravdy nečekal, přestože CIA vytrvale vyhrožovala, že začne ve středu, ve čtvrtek, v pondělí, během několika dnů. Důsledkem války jsou nejrůznější sankce proti Rusku, ty se sice niklu netýkají, ale obecná nejistota činí zásoby vzácnějšími. Vzácnější si přeložme jako dražší, a máme dílčí příčinu, co nahnalo ty kraťasy do ztráty.

Ale byla tu ještě druhá část. Kraťas znamená slib dodání v konkrétním termínu. Když se ten termín blíží a o končících kraťasech se to ví, spekulanti začnou pracovat na zvyšování ceny. A to byly ty události kolem 8. března. Je totiž jasné, že ten, kdo má dodat, musí napřed koupit, ber kde ber. Tomu se říká nákup pro kraťasy v tísni (short squeez). Bude radost jim prodat draho. A cena letí ještě rychleji vzhůru, když se spekulace přiživuje na strachu z dlouhodobého nedostatku.

Stačí tak dva příklady z dopravy, aby bylo zřejmé, že to není jen válka, co nás začíná krutě omezovat. Odhalila totiž i slabiny našeho systému, který vyžaduje kontrolní a regulatorní zásahy, jinak ohrožuje sám sebe. Je nejvyšší čas, aby se vláda probudila a začala jednat, pokud je toho schopna.

Válka může zabránit obdělání ukrajinských polí, a když se to spojí se sankcemi proti Rusku, způsobí to výpadek 29 procent světového exportu obilí. To zvedne ceny chleba ještě výše nad hladinu, kam je vyhnala cena energií (ZDE). Jenže manipulace trhem pod nosem spící vlády má za výsledek totéž. A když se přidá spekulace utržená ze řetězu, z války zůstane jen šum v pozadí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele