Kde je vůle, tam je prostor. Kdybychom to brali podle politických prohlášení, v ČR je nulový prostor pro rozvoj větrné energetiky, přestože je to ve světě nejrychleji rostoucí zdroj, který začíná úspěšně konkurovat tepelným elektrárnám. Například agentura BloombergNEF, která se věnuje novým technologiím a obnovitelným zdrojům energie, nyní uvedla, že klíčový světový ukazatel úplných nákladů elektřiny LCOE (Levelized Cost of Electricity) z pevninového větru a fotovoltaiky dosáhl hodnoty 47 a 51 dolarů za megawatthodinu. Z hlediska velkoobchodních cen se tak tyto zdroje v roce 2019 staly konkurenceschopnými v Kalifornii, Číně a částech Evropy. (viz)

Pomohl tomu další pokles ceny větrných turbín, za jediný rok o 7 procent. U solárních elektráren v Číně klesly investiční náklady dokonce o 11 procent za šest měsíců a sestoupily na 57 amerických centů za watt instalovaného výkonu. Tam to byl důsledek poklesu poptávky, jinde však mimořádná příležitost. Podle odhadů BNEF mohly nejlevnější fotovoltaické projekty v Indii, Chile a Austrálii dosahovat LCOE mezi 27 a 36 dolary za megawatthodinu. Nejlepší pevninské větrné elektrárny v Brazílii, Indii, Mexiku a Texasu mohly srazit cenu elektřiny dokonce na 26 až 31 dolarů za megawatthodinu.

Zkusil jsem to porovnat s cenami na energetické burze PXE v Praze. Červencová cena je tam za 33,00 euro za MWh, ale ve čtvrtém čtvrtletí už se má cena vrátit ke 40 a kontrakty na rok 2020 se pohybovaly lehce nad 45 euro. V jistém smyslu to je signál očekávaného odeznění koronavirové krize. V dolarech by to bylo o 13 procent víc, to znamená v červenci nad 37 dolary a za dva roky nad 50 dolary. Vyhlídku parity nejvýznamnějších zdrojů obnovitelné energie tedy berme vážně.

Jenže u nás nefouká, sluší se bohorovně opáčit na taková vyskakování nejrůznějších sluníčkářů. To však není pravda. „Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl Mgr. David Hanslian PhD. z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, když prezentoval studii Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020.

David Hanslian nastoupil do Ústavu fyziky atmosféry roku 2002 a od té doby se tomuto úkolu, tedy odhadu realistického potenciálu větrné energie, věnuje. Nejprve vznikla roku 2007 větrná mapa naší vlasti a o ní se pak opíral první odhad potenciálu z roku 2008. Od té doby jsou zpracovávány pravidelné aktualizace. Můžeme z nich vyčíst jak teoretický potenciál, tak reálné scénáře, letos představené ve dvou variantách – konzervativní a optimistický. Konzervativní předpokládá, že to jde, ale nikdo moc nepomůže. Optimistický vychází z aktivního zájmu překonávat i případné překážky, jak je to běžné třeba v Rakousku.