Vypadá to velmi dramaticky, víceletý unijní rozpočet ve výši zhruba bilionu euro, ze kterého chceme čerpat dotace, je stále ve vzduchu, a navíc se do toho vložil návrh Evropské komise na podstatné zvýšení unijních výdajů o fond krizové pomoci ve výši 750 milionů euro, do kterého bychom nejspíš přispívali jako čistí plátci. Času na hádky je však zatím dost. To, co se nakonec dohodne, má platit až od 1. ledna.

Cílem fondu má být obnova Evropy nejen ve smyslu roztlačení káry, která předtím jela, ale má zahrnovat i cíle zelené a digitální transformace, vyrovnání (aspoň trochu) sociálních rozdílů mezi vyspělým severem a rozhozeným jihem, a taky přeměnu EU v silného globálního hráče. Je to pokus nepropásnout krizi k zásadní změně Evropské unie, která se musí vyrovnat z řadou krizí a zásadních inovací, a přitom je příliš svázaná dávnými spory.

Jeden z nich padnul v podobě dohody německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na tom, že peníze potřebným se dají (granty), nikoliv půjčí (úvěry). Německý souhlas s granty v rozsahu půl bilionu euro znamená pro tuto šetřílkovskou zemi překročení Rubikonu. Okamžitě začaly protestovat čtyři členské země, ze kterých nás nejvíc zajímá sousední Rakousko. Celkové náklady EU 2.0 (fond se má jmenovat Next Generation EU) pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navýšila ještě o 250 miliard euro úvěrů na celkových 750 miliard euro.

„Moc velký dluh,“ komentoval to pro začátek český premiér Andrej Babiš. Německý týdeník Spiegel k tomu přistoupil zásadně jinak a nazval to velkolepou vizí. Základem jsou postupy známé už z finanční krize 2008, když vytvoření fondu finanční stabilizace obešlo zákaz z unijních smluv zavazovat přímo EU k pomoci postiženým vládám. Takže se vytvořil fond z garancí, které dohodly jednotlivé členské státy jaksi vedle EU, na mezivládním základě. Také fond Next Generation EU se má skládat z národních garancí, na které se sáhne až když bude třeba. Ale tyto garance umožní snížit úrokové náklady dluhu, kterým bude program financován.

Bruselu celý plán přinese „enormní růst vlivu“, protože Evropská komise se stane nezávislým hráčem na kapitálových trzích. Jde o „revoluční krok“, i když německá kancléřka trvá na tom, že se jedná jen o přechodný nástroj, který je jen „výjimkou“, píše Spiegel (podle Patrie.cz). Ale taková prohlášení prý mají uklidnit německé konzervativní politiky.