Nová varianta covidu omikron otřásla trhy, neboť Evropou už se začaly šířit uzávěry. Například v Německu, byť je na tom třikrát lépe než Česko - má třetinu z českých 1200 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Ceny zemního plynu začaly klesat a v Evropě už se v úterý přiblížily srpnovým hodnotám. Až do toho promluví chladnější počasí, bude to možná trochu jinak, ale ekonomika v Evropě vadne a poptávkový tlak klesá.

Jak to bude probíhat v Česku? Kdybychom dali na předpovědi České národní banky, pak nijak.

„Epidemiologická opatření, která mohou být během podzimu zavedena kvůli opětovnému nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru, nebudou mít hmatatelný ekonomický dopad,“ píše ČNB v listopadové Zprávě o měnovém vývoji (dříve Zpráva o inflaci).

Také viceguvernér ČNB Marek Mora v prezentaci pro investiční fórum Komerční banky ještě 23. listopadu prohlásil, že „domácí ekonomická aktivita bude až do poloviny příštího roku tlumena přetrvávajícími problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, naopak protiepidemická opatření nebudou mít významné ekonomické dopady.“ Dokonce ani kdyby bylo epidemiologicky hůř: „Prognóza předpokládá, že případné zpřísnění protiepidemických opatření během nadcházejících měsíců přinese pouze minimální ekonomické dopady,“ upřesňuje Mora.

V měnové politice proto dostal přednost boj s inflací vedený bezprecedentním zvyšováním úrokových sazeb. „V příštím roce inflace zvolní díky zpřísňování měnových podmínek v kurzové i úrokové složce a vlivem odeznění mimořádných proinflačních vlivů z letošního roku,“ utěšuje nás centrální bankéř. Kéž by měl pravdu! Ale co když nemá?? To, čemu čeští centrální bankéři říkají inflace, jsou rostoucí ceny zemního plynu na světových trzích, ucpané dopravní cesty v globální námořní dopravě nebo špatná nákupní politika světových automobilek, kterým teď chybí asijské čipy. Nic z toho nemůže ČNB ovlivnit, i kdyby to viceguvernér Mora objížděl i s guvernérem Rusnokem a zkoušeli agitovat osobně.