Nová varianta covidu omikron otřásla trhy, neboť Evropou už se začaly šířit uzávěry. Například v Německu, byť je na tom třikrát lépe než Česko - má třetinu z českých 1200 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Ceny zemního plynu začaly klesat a v Evropě už se v úterý přiblížily srpnovým hodnotám. Až do toho promluví chladnější počasí, bude to možná trochu jinak, ale ekonomika v Evropě vadne a poptávkový tlak klesá.

Jak to bude probíhat v Česku? Kdybychom dali na předpovědi České národní banky, pak nijak.

„Epidemiologická opatření, která mohou být během podzimu zavedena kvůli opětovnému nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru, nebudou mít hmatatelný ekonomický dopad,“ píše ČNB v listopadové Zprávě o měnovém vývoji (dříve Zpráva o inflaci).

Také viceguvernér ČNB Marek Mora v prezentaci pro investiční fórum Komerční banky ještě 23. listopadu prohlásil, že „domácí ekonomická aktivita bude až do poloviny příštího roku tlumena přetrvávajícími problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, naopak protiepidemická opatření nebudou mít významné ekonomické dopady.“ Dokonce ani kdyby bylo epidemiologicky hůř: „Prognóza předpokládá, že případné zpřísnění protiepidemických opatření během nadcházejících měsíců přinese pouze minimální ekonomické dopady,“ upřesňuje Mora.

V měnové politice proto dostal přednost boj s inflací vedený bezprecedentním zvyšováním úrokových sazeb. „V příštím roce inflace zvolní díky zpřísňování měnových podmínek v kurzové i úrokové složce a vlivem odeznění mimořádných proinflačních vlivů z letošního roku,“ utěšuje nás centrální bankéř. Kéž by měl pravdu! Ale co když nemá?? To, čemu čeští centrální bankéři říkají inflace, jsou rostoucí ceny zemního plynu na světových trzích, ucpané dopravní cesty v globální námořní dopravě nebo špatná nákupní politika světových automobilek, kterým teď chybí asijské čipy. Nic z toho nemůže ČNB ovlivnit, i kdyby to viceguvernér Mora objížděl i s guvernérem Rusnokem a zkoušeli agitovat osobně.

Když to sečteme, potkalo teď českou ekonomiku několik ran najednou. K prudkému zdražování komodit v zahraničí se přidalo zdražování peněz doma a odhodlání centrální banky, že bude ekonomiku krotit, přestože ta je pod novým náporem koronaviru znovu zralá na kyslík. ČNB se může bránit, že zpráva o měnovém vývoji a z ní vyplývající rozhodnutí pro měnovou politiku byly sepsány ještě před zavlečením varianty omikron do Evropy. Jenže ani mnohem lépe odborně vybavené centrální banky jako je evropská ECB nebo americký Fed na momentální zvyšování cen komodit a nedostatkového zboží nereagovaly. Chápaly, že by to byla rána navíc. Jen ta česká centrální banka se osaměle předváděla v aktivismu, který teď může rovnou přesunout do své výstavky měnových neúspěchů.

Za pozornost stojí zejména naděje české národní banky, že se jí konečně podaří posílit kurz koruny, aby se mohla zbavovat obrovsky přerostlých devizových rezerv. V žargonu ČNB na to upozorňuje Morova zmínka o zpřísňování měnových podmínek v kurzové a úrokové složce. Úrokům rozumíme, chtěli je zvedat. Kurzovým zpřísněním je chápáno posílení kurzu vůči euru a dolaru. Znamenalo by, že vývozci se musí víc snažit, protože jejich korunové náklady přepočtené na eura nebo dolary jsou náhle vyšší a mohly by si říci o vyšší prodejní cenu v zahraničí. Jenže ta by znamenala oslabení v konkurenčním boji s podobnými, leč levnějšími výrobky.

Zdražování peněz s posilováním měny úzce souvisí – je-li k tomu důvod. Vyšší úroky obyčejně přilákají více investorů do dané měny a její kurz jde nahoru. Leč nikoliv současném Česku. Po podstatném zvýšení českých základních úrokových sazeb koruna oslabila. Okolní svět to prostě vidí s tou inflací, ekonomickými vyhlídkami Česka a tím, jak je ovlivní vyšší úrokové sazby, zcela jinak...

A možná nejen oni. „Ukotvenost inflačních očekávání zřetelně slábne u nefinančních podniků, které dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a ČNB očekávají v tříletém horizontu cenový růst až k 3,6 %,“ má Mora ve zmíněné prezentaci pro Komerční Banku. Takže nefinanční podniky v Česku, ti, kdo se živí něčím jiným než přehazováním peněz z hromady na hromadu, nepočítají s prudkým růstem inflace a nechtějí ho vyvolávat. Kdybychom je nechali, zůstane to při stejném, ale jim se bude žít líp.

Jak to tedy bude s tou korunou? „Ve čtvrtém čtvrtletí 2021 kurz posílí na průměrnou hodnotu 25 CZK/EUR zejména vlivem rychle se rozšiřujícího úrokového diferenciálu. V průběhu příštího roku se do zpevňování koruny také promítne odeznění zakolísání domácího průmyslu a oživení vývozu. Proti tomu bude působit pozvolné zpřísňování politiky ECB. Koncem roku 2023 se bude kurz koruny pohybovat pod hladinou 24 CZK/EUR,“ zní věštby z útrob naší centrální banky.

Kéž by. Zatím ji však vyšší úroky strkají opačným směrem. ČNB zvedla 4. listopadu základní úrokovou sazbu dramatickým skokem o jeden a čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Co se stalo s korunou? Nic, ale na silnější úrovni, takže možná posilovala už v předstihu, kdy se rozhodnutí ČNB o utahování úroků všeobecně očekávalo. Jenže pak začala po 17. listopadu oslabovat a je ještě slabší než na jaře, kdy byla základní úroková sazba na 0,5 procenta.

Devizové rezervy ČNB činily na konci října asi 172 miliard dolarů, to jsou v přepočtu skoro 4 biliony korun. Český HDP je pod 6 biliony. Státní rozpočet ČR i s deficitem je ve srovnání s pokladem v ČNB ani ne poloviční. To je podivná situace, vláda má poloviční palebnou sílu ve srovnání s ČNB.

Rozdíl vznikl v době, kdy ČNB použila kurz koruny k uvolňování měnových podmínek a prodávala koruny (tedy – nakupovala eura a dolary), aby dosáhla oslabeného kurzu 27,00 CZK/EUR. V první fázi na konci roku 2013 prodala bilion korun, v závěrečné fázi (na začátku roku 2017) další bilion. To se nám to kačka prodává, když si ji můžeme tisknout! Před touto revoluční akcí jsme měli devizové rezervy pod bilion korun, takže ve finále byla na třech bilionech, a teď je na čtyřech. Jak se tam dostala, ví bůh, ale opačný postup by byl mnohem zdravější.

Ty eura a dolary navíc jsou fakticky dluh. Avšak nedají se vrátit jinak, než že ČNB stáhne zpět nově natištěné koruny, za které byl tento dluh pořízen. K tomu je třeba nějak získat ty, kdy tyto koruny mají, když je dostali za dolary a eura, které na začátku prodávali. Nedělejme to složité, prodali eura za 27 korun, takže kdyby teď koruna dosáhla kurzu 25 korun za euro, u každé opačné směny jim za každé euro dvě koruny zbydou. O tom už se dá uvažovat. Proto se ČNB modlí ve svých výzkumných zprávách, aby už to tak proboha bylo.

A proto se tomu snaží jít naproti a aktivisticky zvyšuje úrokové sazby, i když to nedělá nikdo jiný. Jenže trh nám zatím odpovídá, že koruna se nemůže moc odchýlit od hospodaření republiky, a tomu teď vyšší úrokové sazby podtrhují nohy.

ČNB nepochybně disponuje nějakým modelem, na kterém vám dokáže, že postupuje správně. Modely jsou algoritmy, které přechroustají to, co jim zadáte na vstupu a mechanicky nabídnou výsledek. Fakticky jde o pouhý zesilovač zadání. Co jste vybrali, že tam strčíte, to předurčuje, co z toho vypadne. Je to jako se statistikou, kde se odedávna opakuje varování: Hnůj dovnitř, hnůj ven...

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele