V předmětné problematice zastávám názor, že každá teritoriální, neboli jinak řečeno „místní působnost“ orgánu veřejné moci je v zásadě živnou půdou pro korupci a klientelismus a moje poznatky a zkušenosti z praxe započaté na všestranném potírání tzv. Šmejdího byznysu jehož kolébkou a líhní je Mělník jsou mi toho důkazem.

Právě organizovaný zločin „šmejdů“ s kolébkou i líhní v Mělníku, který vytvořil obrovskou chobotnici s vnitřní organizací činností, a chapadly dosahujícími až k nepoctivým právníkům, podvodným insolvencím, nespolehlivým policistům (ÚO, KŘ, GIBS, NCOZ), obchodníkům s osobními daty, bílými koňmi, pozoruhodným podnikatelům či jejich rodinným uskupením, pozoruhodným dárcům v poslední prezidentské volební kampani i k osobám z okolí tzv. Berdychova gangu, a současně chobotnici, která lecco ví o souvislostech mezi případy „náhlých úmrtí“ nebo „nehod“ již několika mladých mužů z Mělnicka, ale která se rovněž těší pozoruhodné slepotě orgánů činných v trestním řízení, resp. zejména jejich místně příslušných součástí je takřka vzorovým a zářným příkladem toho, jak princip teritoriální působnosti není spolehlivou ochranou proti průniku mafiánských struktur do státní moci.

Obdobným příkladem je nedávno medializovaná kauza letoviska Harrasov, které si pořídil soudce Okresního soudu v Mělníku, a na jejímž pozadí údajně nelze mimo jiné vyloučit právě pletichy s exekucemi, nebo třeba Mělnická kauza hospic Vraňany, při které bychom se ze zmíněných Vraňan dostali přes Lužec nad Vltavou až do Severočeských Horních Beřkovic, a tak k rozsáhlému vizuálu vztahů pozoruhodných osob a vazeb. 

Považuji to však jen za špičku ledovce.

Příkladů, kdy princip teritoriální působnosti není spolehlivou ochranou proti průniku kriminálních či mafiánských struktur do státní moci a na úkor lidí dobré vůle bychom v Mělníku rozhodně našli mnohem více, neboť při své praxi se takřka každodenně setkávám s informacemi o tom, jak se právě v důsledku teritoriálního klientelismu daří obcházet či ignorovat státní legislativu a tak i veřejný zájem při zosnování nelegálních výnosů z dražeb nemovitostí, z manipulací s obecními pozemky, v rámci udělování stavebních povolení, při kolaudacích staveb, z protipovodňových dotací či porcování finančních prostředků státu vyčleněných na protipovodňová opatření, atd. Také ale jak lze manipulovat s policejní aktivitou či trestním řízením, resp. přípravným řízením. 

Tedy stav, kdy „ruka ruku myje“ či stav, za který by se ani klubíčko zmijí nemuselo stydět.

Nechť jsou tedy moje poznatky pro zákonodárce podnětem k úvaze, zda teritoriální působnost schválit či neschválit a pro občany typem pro veřejnou diskuzi o stavu společnosti a sledování toho, jak se občany zvolení poslanci s teritorialitou exekutorů v kontextu principu mravnosti, spravedlnosti a demokracie vypořádají.

Zbyněk Prousek