Jeho vystoupení na mne dělá dojem, že dlouhým životem v „bublině“ vysokých justičních činitelů ztratil styk s všedním životem obyčejných lidí. Nemůže proto pochopit, že k jeho soudu se upínaly naděje velké masy důchodců, z nichž určitě aspoň značná  část si myslí, že politici, kteří jim sáhli na peníze, ve své činnosti „prošustrovali“ více peněz než kolik ušetřili na zkrácení valorizace důchodů. Jejich hněv musel někde vyrazit na povrch.

Pro mne osobně je zmíněné rozhodnutí Ústavního soudu nepříjemným překvapením, ale beru je jako živelní pohromu, proti které nelze nic dělat. Urážlivost reakcí neschvaluji.

Nezávisle na tom si myslím, že vážený pan předseda Ústavního soudu měl hromobití ze strany nespokojené veřejnosti přejít mlčením.

Vzorem  mu mohou být soudci Vrchního soudu v Olomouci a státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které dlouhodobě veřejně častuje miliardář Pavel Buráň osobně nebo prostřednictvím najatých novinářů znevažujícími výroky, potvrzujícími existenci zkorumpované justiční  mafie, do které jmenovitě zahrnuje právě výše uvedené úřady. Jistě o tom soudci i státní zástupci vědí, ale neochvějně mlčí. Olomoučtí státní zástupci mají špatnou pověst až příliš ostrých hochů, ale nikoho z nich nenapadlo, že by na ostouzejícího Pavla Buráně a jeho skvadru mohl podat trestní oznámení pro šíření  poplašné zprávy. Budou kamenování snášet dál, možná ještě několik let. 

Inu, panu předsedovi Ústavního soudu Josefu Baxovi  nezbývá, než občas vykouknout ze své „bubliny“, jaký se mimo ni ozývá cvrkot. Připraví se tím na možné další nepříjemnosti, které v naší současné rozbouřené době při pokleslé úrovni obecné slušnosti mohou přijít.