Její ráz ozřejmím variací na téma bonmotu Roberta Šlachty o lidech s IQ automatické pračky: komentátor se usilovně snažil prokázat svůj nárok na tuto klasifikaci marnými pokusy o vyprovokování policistů k poskytnutí informací, o nichž určitě věděl, že je vydat nesmí (pokud to nevěděl, na tak vysokou třídu IQ by nárok neměl) a zdánlivě zasvěceným mudrováním o dávno odloženém záměru na zřízení Národního bezpečnostního úřadu. Policisté se převážně omezili na vysvětlování, že se o stavu vyšetřování rozpracovaných případů a záměrech do budoucna nemohou vyjadřovat. Veřejnost se v žádném případě nedověděla nic, bez čeho by se neobešla. V někom možná vznikl dojem, že Václav Moravec rozumí všemu včetně vnitřních poměrů v Policii ČR a trestního řízení.

Vypovídací hodnota této části pořadu by byla téměř nulová a byla by na místě otázka, proč vůbec byla zařazena do vysílání, nebýt toho, že její součástí bylo také uveřejnění sestříhaného videozáznamu ze zatýkání paní Jany Nečasové (tehdy Nagyové).

Její uvedení mělo být nástrojem obrany proti opakované mediální kritice způsobu provedení zásahu, jež vyvrcholila velmi ostrými výroky bývalého předsedy vlády Petra Nečase v rozhovorech pro Právo ze dne 18. prosince 2013 a z následujícího dne pro Reflex.

Jeho výpady proti orgánům činným v trestním řízení je třeba brát s rezervou jako projevy hysterie člověka, jenž těžce nese ohrožení blízké osoby a patrně se bojí i o sebe. Částečně jde o lichá silácká gesta. Petr Nečas například tvrdí, že nebýt předčasného pádu vlády, zrušil by olomoucké vrchní státní zastupitelství. K tomu ale neměl pravomoc. Skutečně se schylovalo k zániku netoliko olomouckého, ale obou vrchních státních zastupitelství po nabytí účinnosti nového zákona o státním zastupitelství. Jeho přijetí nebylo v moci Petra Nečase, ale Parlamentu. Mimo to jako  předseda vlády sabotoval projednávání zákona tím, že několik měsíců odmítal zařadit diskusi o něm na program jednání vlády. Nakonec jeho  vláda padla a neprojednaný návrh zákona pak Marie Benešová jako ministryně Rusnokovy vlády vzala zpět. Politika Petra Nečase tak naopak vedla k zakonzervování těžkopádné čtyřstupňové soustavy státního zastupitelství, tedy k zachování vrchních státních zastupitelství.

Ovšem část výtek Petra Nečase může mít reálný základ, zejména pokud jde o tvrzení o nátlakovém vedení výslechů. Z tohoto hlediska odvysílání videozáznamu splnilo účel jen  částečně. Dokazuje pouze tolik, že bezprostředně při zatýkání se policisté chovali k paní Nečasové zdvořile. Chybí ale vysvětlení, proč  musela být vyburcována ze spaní,  a to jeho hodnotu jako důkazu o slušném chování policie snižuje.