Člověk dnes skutečně znaky civilizované společnosti v USA nenalezne. Namísto debat máme vyřvávané urážky, hrozby a vyhazovy ze zaměstnání. O osudech obránců pravdy, jakým je např. policista Chauvin (obviněný z vraždy George Floyda – pozn. LM), se rozhoduje v médiích a nikoli v poctivých soudních řízeních. Vědci a lékařské autority za peněžní odměnu lžou a taktéž se chovají žurnalisté. Pravda - na oficiálních místech nemá zastánce a už vůbec ne na univerzitách. Vláda posluhuje nevyhlášeným agendám a média se ve veřejnosti snaží vybudit strach, aby dosáhla splnění agend vlastních. Země jsou napadány a bombardovány na základě lží a falešných obvinění. Ústavní ochrana občanů se odsunuje stranou a nahrazuje ji nevázaná a nezodpovědná vládní a policejní moc.

Jak by bylo lze takovýto stav věcí napravit? Někteří lidé mají za to, že nyní, když Demokraté v rámci „mírových protestů“ projevili tak krutou lhostejnost vůči rabování a pálení jejich měst, by to mohli zařídit Republikáni. Ano, lze mezi Republikány nalézt pár vzácných osobností, jakými jsou např. guvernéři Floridy, Texasu, Jižní Karolíny a senátoři Arizony, avšak většina Republikánů se už dostatečně poučila o tom, že nejbezpečnější cestou k životnímu úspěchu je nedělat vlny. Jsou prostě spokojeni s tím, že se věcí účastní, ale nechtějí se stát vůdci, kráčejícími proti větru. A proto se též nenašlo dost Republikánů ochotných zabojovat proti krádeži voleb.

Odpovědí na současnou neutěšenou situaci nejsou ani protiameričtí bílí liberálové a ani proameričtí konzervativci. Historie bílých liberálů není nic jiného než denunciace Ameriky. Tím nechci říct, že Amerika se nedopouštěla zločinů a já sám jsem o těchto zločinech psal. Avšak pro bílé liberály neexistuje kromě těchto zločinů už nic jiného.

Nu a američtí konzervativci jsou zas příliš patriotičtí, což jim zabraňuje vidět fakta, jaká skutečně jsou. Jsou vždy pohotově připraveni spolknout návnady „cizích nepřátel“, které pro ně vyrábí vojensko-bezpečnostní komplex a tak ospravedlňuje jak svůj enormní rozpočet, tak svoji moc. Vzpomeňme jen komplexem a jeho médií šířené tvrzení, že když Vietnam propadne komunizmu, bude to současně znamenat i zánik svobodného světa. I tak absurdní nesmysl se však stal v Americe článkem víry.

Tyto konzervativce lze velmi snadno odlákat od skutečných domácích vnitřních hrozeb k vládou vyrobeným a médií pak profesionálně zpracovaným „cizím nepřátelům“. U Bushe ml. šlo o „válku proti teroru“, kterou pak Obama rozvinul k popravám Američanů na základě pouhého podezření ze spáchání zločinu proti USA, a to i bez řádného soudu.

Trump sjednotil Američany proti Číně a Demokraté sjednotili Američany proti Rusku. Přičemž platí pravidlo, že konzervativce lze vždy snadněji zbuntovat proti „cizím nepřátelům“ než pro řešení domácích nepořádků.

Žijeme mimoto v zemi, ve které mohou být lidé dobrého charakteru a odborně zdatní propouštěni ignorantskými hlupáky z práce, či být jimi i démonizováni. Či řečeno jinak: Vedení prováděné schopnými lidmi je u nás nemožné. V dnešních USA nemají charakter, mravní integrita, fakta a pravda žádnou cenu. Agendu mají v ruce elity a všichni, kdo se těmto elitám postaví do cesty, jsou smeteni.

V někdejších dobách, kdy Američané studovali na školách historii starověkého Říma, nejspíš i proto, aby se jeho podobnému zlému osudu vyhnuli, narazili i na příběh o koni Incitatovi. Do římského senátu vjíždí císař Caligula a oznamuje senátorům, že mají nového kolegu - jeho koně Incitata. Ctihodní muži se na sebe nejprve rozpačitě dívají, následuje zprvu nesmělý potlesk a posléze ovace, oslavující nový počin jejich císaře. Čímž historik Suetonius naznačuje jediné: S Římem je ámen a kdysi tak mocný římský senát, strážce Římské Republiky, upadl na úroveň stáje pro zvířata.

Není tohle, jen tak náhodou, popis současného Washingtonu?

(vybral a přeložil Lubomír Man)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele