Mezi politiky a politickými komentátory je řada lidí, kteří neúnavně zpochybňovali a zpochybňují legitimitu a oprávněnost Československé republiky v dějinách naší země. Je pozoruhodné, že právě mnozí pořadatelé vzdoruoslavy republiky jsou zároveň těmi, kteří neustále a neúnavně pochybovali o samostatnosti Československa. Kladli si donekonečna otázku, zda republika vznikla z vůle velmocí, a to kterých. Dále problematizovali, jak se Československo v minulosti chovalo a co byl rok 1938. Neustále mluví o zbabělosti československé politické reprezentace a těch, kteří nechtěli bojovat. Přitom si nikdy nekladli otázku, jak to bylo jinde v Evropě. Například Dánové v boji o svoji samostatnost v roce 1940 kladli odpor pouhé dva dny.

Jaké byly důvody protestu na Staroměstském náměstí

O rozpoutání nebo nerozpoutání druhé světové války se u nás vede již skoro čtyřiadvacet let diskuse tím nejtriviálnějším a nejprimitivnějším způsobem. Mnozí, kteří se na tomto podílejí, šli protestovat na Staroměstské náměstí a není jasné vlastně proč. Leží jim na srdci nezávislost nebo historicko-právní kontinuita České republiky s historickou českou státností nebo jim jde o návštěvu Jiřího Bradyho, že nedostal vyznamenání? Možná, že jim ale také šlo o návštěvu dalajlámy. Tito lidé, kteří se vyslovují pro podporu tibetského duchovního v předvečer oslav svátku 28. října, jsou stejnými lidmi, kteří dlouhá léta neměli jasný vztah k první republice, druhé republice a nemluvě o čtyřiceti letech samostatnosti, kterou jsme odsoudili jako totalitní režim. Náhle se ale hlásí k odkazu 28. října. K čemu se to ale hlásí? K celému odkazu nebo jen ke svržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a vyhlášení nezávislosti ústy malostranského herce Švába? Máme se hlásit k herci Švábovi nebo k Masarykovi a Benešovi? Nebo možná nanejvýše k Masarykovi a k Benešovi již nikoli? Beneše někteří téměř označili za padoucha. Jak je to tedy s osvobozením, zrušením protektorátu? Vážíme si lidí, kteří bojovali za osvobození Československa a za kontinuitu ideje československého státu? Nebo si vážíme jen úseku historie do roku 1948 a po tomto roce se jednalo o odsouzeníhodnou existenci jakéhosi podivného politického útvaru?