Zdeněk Zbořil: Jaká je naše historická kontinuita a čeho si vážíme

02.11.2016 10:12 | Zprávy

Podle médií se jednalo o jedny z nejdramatičtějších oslav státního svátku vzniku republiky. Přitom ale oslavující mluvili o Československé republice velmi málo. Je to mimo jiné proto, že mezi politickou reprezentací je již příliš mnoho lidí, kteří se přímo podíleli na rozbití Československa. Říkejme však raději, že se jim jednalo o rozdělení, a to o rozluku proti vůli občanů.

Zdeněk Zbořil: Jaká je naše historická kontinuita a čeho si vážíme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloš Zeman

Mezi politiky a politickými komentátory je řada lidí, kteří neúnavně zpochybňovali a zpochybňují legitimitu a oprávněnost Československé republiky v dějinách naší země. Je pozoruhodné, že právě mnozí pořadatelé vzdoruoslavy republiky jsou zároveň těmi, kteří neustále a neúnavně pochybovali o samostatnosti Československa. Kladli si donekonečna otázku, zda republika vznikla z vůle velmocí, a to kterých. Dále problematizovali, jak se Československo v minulosti chovalo a co byl rok 1938. Neustále mluví o zbabělosti československé politické reprezentace a těch, kteří nechtěli bojovat. Přitom si nikdy nekladli otázku, jak to bylo jinde v Evropě. Například Dánové v boji o svoji samostatnost v roce 1940 kladli odpor pouhé dva dny.

Jaké byly důvody protestu na Staroměstském náměstí

O rozpoutání nebo nerozpoutání druhé světové války se u nás vede již skoro čtyřiadvacet let diskuse tím nejtriviálnějším a nejprimitivnějším způsobem. Mnozí, kteří se na tomto podílejí, šli protestovat na Staroměstské náměstí a není jasné vlastně proč. Leží jim na srdci nezávislost nebo historicko-právní kontinuita České republiky s historickou českou státností nebo jim jde o návštěvu Jiřího Bradyho, že nedostal vyznamenání? Možná, že jim ale také šlo o návštěvu dalajlámy. Tito lidé, kteří se vyslovují pro podporu tibetského duchovního v předvečer oslav svátku 28. října, jsou stejnými lidmi, kteří dlouhá léta neměli jasný vztah k první republice, druhé republice a nemluvě o čtyřiceti letech samostatnosti, kterou jsme odsoudili jako totalitní režim. Náhle se ale hlásí k odkazu 28. října. K čemu se to ale hlásí? K celému odkazu nebo jen ke svržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a vyhlášení nezávislosti ústy malostranského herce Švába? Máme se hlásit k herci Švábovi nebo k Masarykovi a Benešovi? Nebo možná nanejvýše k Masarykovi a k Benešovi již nikoli? Beneše někteří téměř označili za padoucha. Jak je to tedy s osvobozením, zrušením protektorátu? Vážíme si lidí, kteří bojovali za osvobození Československa a za kontinuitu ideje československého státu? Nebo si vážíme jen úseku historie do roku 1948 a po tomto roce se jednalo o odsouzeníhodnou existenci jakéhosi podivného politického útvaru? 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Koalice a opozice

Dobrý den, souhlasím s váma, že by spolu koalice a opozice měla jednat, bohužel jsme svědky pravého opaku a výsledek je podle mě takový, že to dopadá hlavně na nás lidi. Nemyslíte? Proč třeba ANO ukončilo jednání o důchodové reformě? A ještě myslíte, že když vy jste byli ve vládě, že jste opozici na...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Rumunská varovná zkušenost

11:24 Ivo Strejček: Rumunská varovná zkušenost

Denní glosy Ivo Strejčka