V něm pak, v částech osm a devět, jsou novely zákonů o sociální pomoci a pomoci v hmotné nouzi. To ale sněmovnu vůbec nezajímá, jen tak si mohu vysvětlit, že většina poslanců odmítla požadavek poslance M. Opálky (KSČM), aby se zákonem zabýval, vedle rozpočtového výboru, také výbor sociální. Chci tuto aroganci provládních poslanců připomenout všem, aby věděli, jak zde panují dočasně mocní.

Jde o to, že zákonodárci mají ještě letos schválit zákon, který od března příštího roku ruší příplatek na bydlení, tedy sociální dávku, jejíž příjem titíž poslanci letos chtěli poskytovat každému příštích sedm let…Takovou jistotu a budoucnost nám tedy mohou okolní státy skutečně závidět. Nebo to svědčí o totální neschopnosti naší současné vlády?

Zákon totiž ruší dvě osvědčené podpory bydlení – příspěvek na bydlení ze systému sociálních dávek, a doplatek na bydlení podle zákona o hmotné nouzi. Současně zavádí jedinou podporu s inovovaným názvem „příspěvek na náklady na bydlení“, který zařazuje do zákona o pomoci v hmotné nouzi. Co nás tedy čeká, přestože dávky nového příspěvku jsou limitovány stejnou výší přiměřených nákladů, jako dosud? V návrhu je zakopáno hned několik psů: Na příspěvek bude nárok jen tehdy, když náklady na bydlení překročí 35 % příjmů z výdělečné činnosti, ale až 50 % důchodu! Dosud byla tato hranice 30 %, v Praze 35 %. Velkou neznámou pak je převedení tohoto příspěvku do systému podpory ve hmotné nouzi. Jak se asi vypořádají úředníci s požadavkem na „zvýšení příjmů vlastním přičiněním“, tedy prodejem majetku, aut, nemovitostí či dokonce výměnou velkých bytů za malé, která je prakticky vyloučena? Možná někoho dokonce napadne, že by vlastník mohl prodat svůj byt, aby získal prostředky na bydlení. Kde asi, doplňte sami. A konečně z výše uvedeného pak vyplývá, že doplatek na bydlení byl prakticky zrušen.

Chci připomenout, že nájemníci v bytech nemohou za to, že ČSSD společně s lidovci a Unií svobody schválila v r. 2006 zákon, který dovolil majitelům bytů zvýšit nájemné na takovou výši, na kterou příjmy domácností nestačí. Že se tak chovají i některé obce, je pak signálem, aby v nejbližších volbách poslali místní na radnice slušnější lidi. Důrazně připomínám, že nájemci, kteří se často stydí požádat o příspěvek, na který mají nárok, nemohou za to, že státní kasu ruinují spekulanti s nájemním bydlením či s bydlením v ubytovnách, když nikdo nestíhá lichvu. A ta je v těchto případech více než zřejmá.

Chci proto vyzvat zákonodárce, aby novou úpravu nepodpořili. Ničemu nepomáhá, stát neušetří, slušným lidem ublíží. Zmiňovaní podnikavci se rychle přizpůsobí. Ale asi házím hrách na zeď -  to vládní garnitura ví. A poslanci koalice musí držet basu, tedy hlasovat tak, jak se dohodne koaliční devítka. To jsme to dopracovali!

František Beneš, stínový ministr KSČM pro resort místního rozvoje