Cinka (KSČM): Lidé řekli církevním "restitucím" NE

18.09.2012 21:40 | Zprávy

KSČM během krátké chvíle dokázala sesbírat na petici proti zákonu o takzvaných církevních restitucích zhruba 36 tisíc podpisů! Její předání petičnímu výboru Poslanecké sněmovny přišlo včera (18. 9.) na pražský Klárov podpořit několik stovek lidí.

Cinka (KSČM): Lidé řekli církevním "restitucím" NE
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

"Peníze, budovy, pole, lesy, rybníky, majetek, který církvi nikdy nepatřil a nepatří, to vše má podle záměru vlády Petra Nečase připadnout církvi," uvedla na úvod protestního shromáždění poslankyně KSČM Marta Semelová s tím, že tento majetek nemá dokonce ani žádný soupis. "Stačí, že si církev ukáže na to, co chce, a je jí vyhověno," připomněla před několika stovkami protestujících a poslanci KSČM, kteří se v parném časném odpoledni sešli na pražském Klárově, nedaleko Poslanecké sněmovny. Ta měla projednávat Senátem vrácený zákon o církevních restitucích.

"I tato akce po poledni v Praze, která si žije svým pracovním životem, má smysl. Chceme upozornit, že církev by se měla věnovat poslání pastoračnímu a ne podnikat. Nedivím se, že i řadoví křesťané - věřící, se bojí, že tento dar bude břemenem, protože může zvítězit nad láskou k bližnímu láska k penězům," doplnil ji místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, kandidát do Senátu v Praze 8.

"Dar" nelze historicky zdůvodnit

Ivan Cinka, zmocněnec petičního výboru a kandidát KSČM do Senátu ve volebním obvodu Benešov, následně uvedl, že se podařilo během krátké chvíle shromáždit zhruba 36 tisíc podpisů. "Protože je na petici moje adresa, chodí mi domů vyplněné a podepsané petiční archy. V posledních týdnech mi schránka každý den doslova přetéká, a řeknu vám, je to radost," uvedl Cinka s tím, že spolu s petičními archy chodí často i dopisy a maily s vřelými slovy od lidí, kteří už mají dost toho, co se u nás děje. "Ukazuje se, že takových lidí je stále více. Řekněme tedy jejich jménem velice důrazné NE, nikoliv věřícím, ale daru nenasytným církevním hodnostářům, daru, který nelze právně, historicky, natož morálně, zdůvodnit," upozornil Cinka a doplnil, že nejdůraznější NE je třeba vzkázat i Nečasově vládě, která takovéto nesmysly prosazuje, na lidech přitom škudlí a rozdává veřejné prostředky po hrstech. "Řekněme důrazné NE celé současné vládní koalici! Změna je totiž nejen možná, ale doslova životně nutná!," vyzval Cinka.

Lidé, kteří na Klárov včera přišli, mohli mezi písničkami se sociálním podtextem redaktora Haló novin, i zpěváka a kytaristy Radovana Rybáka, shlédnout i živou scénku, ve které katoličtí kněží "upalovali" Mistra Jana Husa při jeho proslovu o hamižnosti církve. "Slova mistra Jana nejsou nic, co by sem nepatřilo, je to připomenutí toho, že na území tohoto státu byli v jakékoliv době lidé, kteří byli ochotni se postavit za skutečnou pravdu, i za cenu vlastního života, proti těm, kteří si mysleli, že jim tento stát patří," uvedl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip a zároveň poděkoval účinkujícím, účastníkům shromáždění a všem, kteří petici podepsali.

"Téměř 36 tisíc podpisů ukazuje, že během krátké doby občané České republiky velmi dobře rozeznali, co jsou takzvané církevní restituce za nemorální akt, který se má přitom stát právním aktem," řekl Filip. "To co odporuje obecné morálce, i když se někdy stane právním aktem, nemusí mít žádné dlouhé trvání, byl bych ale rád, aby tento zákon nikdy nenabyl platnosti," doplnil předseda ÚV KSČM.

Zákon by již neměl platit

To, že tento zákon nemusí nikdy nabýt platnosti, je přitom skutečně možné. Filip totiž připomněl, že ústavně by tento zákon vůbec neměl platit. "Ústava říká, že každý zákon zamítnutý Senátem, musí Poslanecká sněmovna projednat na první schůzi. Poslanecká sněmovna už z programu schůze tento zákon vyřadila. V podstatě tak souhlasila s tím, že zákon nebude projednán a tedy souhlasila se Senátem," vysvětlil na závěr protestního setkání Filip.

Z Klárova následně demonstranti pod vedením komunistických poslanců odešli k Poslanecké sněmovně, kde předali petiční listiny místopředsedkyni petičního výboru Haně Orgoníkové (ČSSD). Orgoníková uvedla, že veřejné projednávání petice by se mělo konat ve Velkém sále ve Sněmovní ulici.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Ivan Cinka - profil

Ing. Lumír Aschenbrenner byl položen dotaz

Green Deal

Je nějaká šance, že to zelené šílenství skončí? Vždyť pokud budeme jediný, kdo mu podlehne, tak planetu to nezachrání a nás to žene jen do zkázy. Nebo myslíte, že nám lidem přinese něco dobrého? Co? Už takhle je naše ekonomika dost nekonkurence schopná – to je jen samé omezení, nařízení a byrokracie...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Mohla by ČT připomenout, kdy občané naposledy volili členy Evropské komise?

22:14 Senátor Hraba: Mohla by ČT připomenout, kdy občané naposledy volili členy Evropské komise?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k tvrzení ČT, že tým Elona Muska nebyl nikým volen.