Církevní restituce jsou příliš závažným tématem na to, aby se diskuze o nichmohla točit pouze kolem formy jejich prosazování nebo odmítání. Proto by především každý zodpovědný prezidentský kandidát měl vystoupit a otevřeně říct, co si o nich myslí. Referendum je samozřejmě skvělá věc, nicméně schovávat se za něj místo vyjádření vlastního názoru je čirý alibismus. Kdyby k němu skutečně došlo, tak by se v něm přeci každý, včetně prezidentských kandidátů,rozhodoval podle toho, co si o církevních restitucích myslí, tudíž právě na základě svého názoru. Jako prezidentský kandidát mám na předložený zákonjednoznačný názor a vyzývám k obdobně přímému prohlášení i kandidáty ostatní.

Zákon bych v současné podobě nepodepsal. Pominu-li všechny ostatní diskutabilní pasáže tak už jen proto, žeprolamuje doposud nepřekročitelnou hranici roku 1948. V rámci procesu odstraňování křivdminulosti by tím tak vznikly dvě skupiny subjektů: na jedné straně církve a na straně druhé všichni ostatní. To by bylo vůči necírkevním restituentům velmi nespravedlivé, neboť by neměli při snaze prosadit své nároky stejné podmínky jako právě církve. Uvědomuji si, že proces odškodňování za bezpráví, která vznikla před desítkami let, je nesmírně komplikovaný a nesnadný. Jsem však zároveň zastáncemdůsledného dodržování rovného přístupupro všechny a za všech okolností, jenž by byl v případě schválení předloženého zákona o církevních restitucích porušen.Nedopusťme, aby při chvályhodné snaze napravit křivdy minulosti vznikly křivdy nové.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.