Mílovými kroky. Tak, opřel jsem si nohy náhradní, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, s ohledem na to, že projednávanou věc jsem nepodporoval v žádné fázi jejího projednávání, a to ani tehdy, kdy ji předložila vládní koalice vládnoucí v tomto volebním období, ale ani nikdy v minulosti, dovolte, abych předložil své stanovisko k návrhu zákona o trestně právní odpovědnosti právnických osob.

Kolegyně a kolegové, zdroje, jejich dostupnost, schopnost člověka maximálně efektivně je využívat, nalézat nové, jsou základem ekonomické prosperity. Dlouhodobá prosperita jednotlivce, spolupracujících osob, občanů sdílejících společný ekonomický prostor, tedy stát, je základem schopnosti hájit svá práva a své zájmy ve vztahu k okolí a býti konkurenceschopnými. Zkušenost a pokora vědomí toho, že některé zdroje mohou a také nejspíše jsou omezené a neopakovatelné, má vést společnost ke střídmosti a rozvážnému rozhodování. Důvěra a trpělivost, jakkoli jsou to možná z pohledu exaktního měření těžko uchopitelné indikátory, jsou zdrojem energie každé ekonomiky. Nedůvěra tedy jevem působícím přesně obráceně. Zákon podkopávající důvěru v právní stát, jeho základní akceptovatelnou logiku a komunikovatelnou logiku vytvářející představu faktického nadání právnických osob páchat trestnou činnost, ohrožuje ekonomiku každého státu. Ohrožuje totiž právo na úspěch a apriori kriminalizuje stav opačný. Kladu otázku, nikoliv pouze řečnickou, opravdu může firma - právnická osoba - spáchat trestný čin? Opravdu může instituce někoho zavraždit, někoho zmrzačit, okrást či omezovat v jeho svobodách a právech? Pokud zní vaše odpověď ano, může, pak mne tedy napadá jiná otázka. Je tedy možné vykonat hrdelní exekuci nad firmou, je možné ji snad popravit? Je možné instituci zbavit například na 15 let svobody a práv, která fakticky povedou k její skutečné likvidaci? Já odpovídám, že není. A pakliže vy tvrdíte, že ano, obávám se, že společnosti předkládáme koncept nikoliv právního srozumitelného státu, ale dalšího matení pojmů a mísení hodnot ve společnosti, které nemůže ničemu prospět.

Není také ve společnosti stojící na principu individuální trestní odpovědnosti, tedy odpovědnosti konkrétních osob nadaných svobodou volby, svobodou rozhodnutí, ale také povinných nést důsledky za své chyby. Alibismus není nutné spojovat s modernistickými tendencemi. Ale vždy je nutné klást rovnítko mezi alibismus, zmar a pocit hořkosti. Zákon o trestně právní odpovědnosti firem se může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje, účelového procesního napadání se a další rovinou možné mediální skandalizace předem vybraných a vytipovaných osob.

Tento zákon na základě důvodů a skutečností, které jsem uvedl v mém vnímání věcí, zdroje společnosti, a to prosím vnímáno v dlouhodobém kontextu, zmenšuje a ohrožuje, snižuje tedy schopnost naší ekonomiky obstát v konkurenčním boji. Proto jej nepodpořím ani v této fázi projednávání a připojuji se k vetu prezidenta České republiky.

Více:
Klaus vetoval zákon o trestní odpovědnosti firem. Jde prý jen o módu

##PROFIL 129##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE