Irsko bylo od 90. let nazýváno keltským tygrem. Jeho ekonomika se do roku 2007 vyvíjela vysokými tempy a spolu s tím rostla i životní úroveň jeho obyvatel. Ještě před pádem americké Lehman Bros, v létě 2008, však začala silná recese. Vzhledem k úzkému propojení na banky v USA zasáhla tamější finanční krize Irsko jako vůbec první zemi v EU.

Za období 2008-2010 propadl irský HDP o 12,2 %. V době, kdy se pod dluhy hroutí Řecko a v nebezpečné krizi se potácí zejména Itálie, se Irsko ale začíná vzpamatovávat a oficiální prognózy na nejbližší období ukazují zlepšení. Mají Irové recept na krizi a nebo jde o předčasný optimismus?

Při příchodu krize v roce 2008 vládla v Irsku pravozelená koalice složená z historické republikánské strany Fianna Fáíl (její název v gaelštině znamená „vojáci osudu"), dále z liberálnějších Progresive Democrats a ekologicky zaměřené Green Party. Tato vláda neprodleně přijala pětiletý protikrizový program a v jeho rámci poskytl stát irským bankám garance v rozsahu desítek miliard. Přesto v  roce 2009 klesl irský HDP o -7,6 % a finanční sektor země prakticky kolaboval. V roce 2010 činila ztráta bankovního sektoru přes 30 miliard eur a zemi začal hrozit státní bankrot..

Koncem roku 2010 požádalo Irsko MMF a EU o finanční pomoc jak pro kapitalizaci bank, tak pro stabilizaci svého státního rozpočtu. MMF uvolnil objem 22,5 mld. eur a EU poskytlo celkem přes 40 mld. eur. Za úspěch Irové považují, že se zrušila z půjček úroková přirážka 2,9 % a platí normální úrok. Také se prodloužila délka splatnosti na 30 let. Není proto asi divu, že irský parlament nedávno ratifikoval úpravu smlouvy EU o tzv. eurovalu, tedy o fungování nového systému finanční stability.

Pomoc byla nutná - pro porovnání s evropskými hříšníky se prudkým nárůstem deficitů za pouhé 4 roky v Irsku zdvojnásobil podíl veřejného dluhu na HDP (z 25 % v roce 2007 na 100 % v roce 2011) a kulminovat má v roce 2013 na 120 %. S otevřením úvěrových linek z MMF a EU samozřejmě přišli do země i zástupci těchto institucí. Ti nesmlouvavě kontrolují, jak jsou plněny závazky v oblasti konsolidace, reforem bankovního sektoru či veřejných služeb. Státním financím má pomoci také privatizace (elektrárenská společnost, aerolinie).

Specifikem Irska přitom je, že země se neodváží sáhnout na nízkou korporátní daň (sazba činí pouhých 12,5 %), protože jádrem ekonomiky jsou multinacionální korporace, které tvoří 80 % podnikového sektoru (jde o sídla firem jako jsou Apple, Microsoft a další). Odchod těchto firem z Irska by osudově zasáhl příjmy státního rozpočtu. Berní úřady v Irsku se tedy aspoň snaží zlepšit výběr daně z příjmů u fyzických osob (asi 40 % neplatilo vůbec). Daň z kapitálu činí v Irsku 20 %.

Tvrdá protikrizová opatření vyvolala v Irsku letos v červenci předčasné volby, ve kterých vyhořely vládnoucí strany. Lidé jim dávali za vinu, že nedokázali včas rozpoznat nastupující krizi. Léta dominující Fianna Fáil spadla ze 46 % na 12 % a Progresivní demokraté se Zelenými vypadli z parlamentu zcela. Z voleb vzešla nová středová vládní koalice složená z křesťansko-demokratické „Fine Gael" (ta má ze 166 poslanců 76 mandátů) a sociálně demokratické „Labour Party" (20 mandátů). Nová vláda pochopitelně musela převzít závazky vlády předešlé. Sama však předložila nový konsolidační program. Letos má irská ekonomika po letech konečně vzrůst (odhad je 1 %) a v příštím roce činí prognóza HDP 1,8 %.

K prioritním vládním závazkům patří zejména snížení deficitu veřejných financí do roku 2015 zpět na podíl 3 % HDP. Tento ukazatel v roce 2009 spadl na -14,4 % a ještě v roce 2011 dosahuje -11 %. V roce 2012 mají opatření na snížení deficitu dosáhnout 3,8 mld. eur a to v poměru 2:1 na výdajové a na příjmové straně. Pokud jde o výdaje, tak vládní škrty se soustřeďují na vysoké náklady na administrativu. Po dohodě s odbory proběhla reforma tarifních platů. Ve zdravotnictví je důraz na předepisování levnějších léků a regulační poplatky. Pokud jde o příjmy, tak se mají především zvýšit sazby DPH z 13,5 % a 21 % na 12 % a 23 %. Na plnění konsolidace má dohlížet expertní poradní orgán Fiskální rada a ve stádiu příprav je zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by nastavil rozpočtové mantinely lépe než evropský pakt stability.

Otázkou je budoucnost zdecimovaného irského finančnictví. Odkupem aktiv se stal stát podílníkem těch hlavních bank. Jak ukázaly zátěžové testy, do budoucna asi budou fungovat jen 2-3 velké peněžní ústavy. Vládní intervence se mají týkat také drobných „credit union", které poskytovaly nejen drobné úvěry ale i hypotéky. Podmínkou pomoci vlády ovšem je fúzování těchto ústavů. Diskutuje se důkladnější dohled nad finančním sektorem (vedení Central Bank of Ireland bylo vyměněno) a klíčová je i restrukturalizace splácení hypoték.

Irsko je země, která prošla více krizemi - té současné předcházela krize z 80. let (země tehdy byla ve vleklé  recesi a podíl dluhu na HDP dosáhl 125 %). Irové proto přistupují ke krizím na základě těchto zkušeností. Navíc je tu ta zvláštnost, že je Irsko napojeno na irskou diasporu ve světě. Vedle 4 milionů Irů žije 40 milionů Irů v USA. Irové mohou při potížích odcházet za prací i do Kanady či Austrálie. To spolu s nadějí, kterou nabízí současná vláda vede k tomu, že protesty jsou nyní v Irsku na minimu. Další vývoj světové a zejména evropské ekonomiky ovšem rozhodne, zda je Irsko skutečně z nejhoršího venku.

Jiří Dolejš, poslanec PČR za KSČM a ministr stínové vlády KSČM pro resort financí

Dále čtěte:
Dolejš (KSČM): K českému podílu na pomoci Irsku 
Šance eura na přežití slábne. Experti ji odhadují na pětinovou

##PROFIL 130##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE