Stále znovu se bavíme o úsporách a vláda, která by nám měla především uspořit své krátce po sobě následující krize, hledá, kde na kom jak uspořit. U některých kategorií, třeba u penzistů, to znamená, že se bude snižovat jejich životní úroveň a standard jejich zdravotního zabezpečení. Někteří mladí, kteří podlehli neoliberální ideologii, chtějí přesvědčit "dědka a bábu", aby volili ty "správné" strany a u piva se diskutuje i o tom, do jakého stáří a jaká protéza se "vyplatí". Snad bychom si měli vzpomenout, jak s úctou ke stáří zacházeli naši mnohem konzervativnější předkové, kteří uměli uplatnit i oslovení "velebný kmete".

A v tomto okamžiku se dovídáme, že v Německu sociální fondy, tedy fondy penzijního a zdravotního pojištění, mají miliardové přebytky. A tyto přebytky mají tendenci narůstat. Je to z podstatné časti důsledkem reformy sociálně-demokratické vlády Gerharda Schrödera, který svou agendou 2010 nastavil nový systém zacházení se zmíněnými fondy. V čem je rozdíl? Česká republika je jedním z mála států, které nemají tyto fondy oddělené od státního rozpočtu. V žádné jiné evropské zemi není možné "čarovat" s danými čísly tak, jako to dělá současná česká vláda. A nazývá to reformami. První reformou by snad mělo být, že se poučíme odjinud.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.