Česká média hojně citovala, že Výbor pro práva dítěte OSN požádal Českou republiku, aby zrušila všechny babyboxy, protože prý odporují Úmluvě o právech dítěte. Úředníci z OSN poukazovali zejména na to, že institut babyboxů porušuje ustanovení Úmluvy, která říká, že „každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči."
Vládní zmocněnkyně, která se příslušných vyjednávání účastnila, však prohlásila, že více než cokoliv jiného šlo o jazykovou bariéru, neboť o babyboxech se hovořilo jako o inkubátorech, což zřejmě podnítilo fantazii úředníků zajímavým směrem. Českému unikátnímu projektu ale jistě ublížilo i to, co trápí náš národ nejméně od bitvy na Moravském poli, či válek husitských, totiž nesvornost a nejednotnost. Dle neoficiálních zpráv člen české delegace, který měl funkci babyboxů Výboru OSN vysvětlit, o nich mluvil spíše z pozice odpůrce, než zastánce tohoto projektu.
Přitom nápad se zřízením babyboxů extra velkou propagandu nepotřebuje. Je postaven na základním mravním principu naší civilizace, totiž že ochrana života stojí nadevším, i nad právem znát svůj biologický původ. Že babyboxy jsou potřebné především ženám, které nějakým způsobem propadly naší sociální sítí, je nabíledni. Za dobu svého trvání zachránily 53 dětí, jejichž osud by mohl být jinak nejistý. Dítěti, které matka vloží do babyboxu (a nikoliv třeba v mrazu na ulici) se okamžitě dostane potřebné péče, a není ohroženo jeho zdraví. Většina ze zachráněných dětí žije dnes spokojený život v adoptivních rodinách, jsou zdravé a spokojené.
Dle výzkumu agentury STEM považuje 96 % Čechů babyboxy za prospěšné. I kdyby zachránily jen jeden lidský život, tak mají své opodstatnění. Babyboxy totiž nejsou příčinou toho, že Česká republika má vysoké procento dětí, žijících mimo rodiny - v ústavech a dětských domovech. V míře odložených dětí jsme na jednom z prvních míst Evropy. Dlouhá je i doba, kterou české děti v ústavní výchově tráví. Systém pěstounské péče nefunguje tak, jak by měl; rovněž stát nedostatečně podporuje zakládání náhradních rodin. Strategii péče o ohrožené a opuštěné děti máme ve srovnání s nejvyspělejší částí Evropské Unie stále v plenkách.
Ale to je již trochu jiný příběh. Ukazuje, že v babyboxech to tedy není. Novela zákona o rodině, kterou s připomínkami Senát vrátil Poslanecké Sněmovně, mohla být pro nápravu dosavadního stavu velkou příležitostí.
Více:
Babybox je lepší než popelnice. Lékař brání projekt i proti OSN
##PROFIL 42##
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz