Hovořím o miliardách tunelovaných z Českých drah, SŽDC, ale i ŘSD. Ticho po pěšině je rovněž v kauze D47, kde společnost EUROVIA a bývalí manažeři ŘSD čelí trestním oznámením z mé strany, ale i ze strany členů ŘSD.

Změna politické příslušnosti ministra jasně ukázala i změnu v přístupu řešení korupce. V případě vyšetřování D47 bych čekal hlasité prohlášení „je třeba viníky potrestat“ namísto tiché deklarace „musí se to opravit“ a již zmiňované ticho po pěšině či dokonce snad i bojkot vyšetřování po setkání s vedením EUROVIA. Útěchou mi snad může, kromě trestních oznámeni z ŘSD, která mohou být kdykoliv stažena, vyšetřování policie mých trestních oznámení a to jak na vedení EUROVIA i ŘSD.

 Dalším sporem s ministrem Dobešem byly podivné transakce na SŽDC a Českých drahách, rovněž za miliardy korun, a to ještě v dobách jeho působení ve výkonné radě VV. Již tehdy jsem požadoval odvolání pana Žaludy z postu generálního ředitele a zejména pak náměstka Hampla z dozorčích rad ŠZDC a Českých drah. Dlouhodobě jsem ho upozorňoval na připravované "zlodějiny" na konkrétních investičních akcích a konfrontoval ho písemnou formou. Jakmile tyto transakce budou „odsoutěženy“ budu požadovat trestně právní zodpovědnost od všech zúčastněných včetně ministra Dobeše.

Mám-li pochybnosti o motivaci mnoha politiků na naší politické scéně, pak rozhodně nepochybuji u ministra dopravy Dobeše. Jeho motivaci vnímám zcela jasně – není jí bohužel služba občanům, ale jednoznačně zisk. Odštěpení politické uskupení LIDEM od VV a odchod ministrů nominovaných za stranu Věci veřejné a lidí, kteří zastávali funkce, pak byl jen přirozeným důsledkem snahy VV zabránit v tunelování Ministerstva dopravy. Nikoliv tedy úřednická či manažerská neschopnost ministra Dobeše projevené v nefunkčním registru, ale naopak jeho dovednost a tendence pustit žilou rozpočtu ministerstva dopravy prostřednictvím kauz D47, Ejpovické tunely, ČDTI, majetkových převodů a řady dalších.