Varování. „Možné je vše.“ Zeman ke scénáři zrušení voleb

Česko se připravuje na podzimní parlamentní volby a mezi občany i politickými komentátory sílí obavy, zda se neodehraje podobný scénář jako nedávno v Rumunsku. Tamní prezidentské volby totiž vyústily v bezprecedentní situaci – vítěz byl označen za ruského agenta a výsledky nakonec zrušil ústavní soud.

„V Rumunsku vše odstartoval prezident Klaus Iohannis, který veřejně prohlásil, že vítězný kandidát volby nevyhrál férově a že obdržel informace od tajných služeb, podle nichž je ruským agentem. To následně vedlo k nařízení přepočítání hlasů, a když se ukázalo, že s výsledky nebylo nic v nepořádku, ústavní soud volby zrušil,“ přibližuje v XTV prezident Miloš Zeman, jak došlo ke zrušení rozjetých rumunských prezidentských voleb.

Zrušení voleb v Česku? Zeman varuje před paralelou s Rumunskem

Sám se zamýšlí nad tím, zda by v českém prostředí mohl nastat podobný vývoj. Podle něj zde jisté paralely existují. Upozorňuje například na nedávné vystoupení šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky na semináři Poslanecké sněmovny, kde varoval před údajným vlivem ruských a čínských agentů na české volby. To podle Zemana může vytvářet půdu pro zpochybnění volebních výsledků, pokud by nedopadly ve prospěch současné vlády.

Další podobnost vidí Zeman v roli Ústavního soudu. Připomíná, že rumunský ústavní soud nejprve nařídil přepočítání hlasů, což by bylo v pořádku. Když se ale ukázalo, že hlasy souhlasí s původním výsledkem, volby zrušil. V Česku sice k takto extrémní situaci zatím nedošlo, ale Zeman poukazuje na zásah Ústavního soudu pod vedením Pavla Rychetského, kdy došlo ke změně volebního zákona těsně před volbami v roce 2021.

Zeman si nemyslí, že je takový scénář automaticky nevyhnutelný, ale varuje před tím, že jisté podobnosti nelze přehlížet. „Tím chci říct, že jisté paralely existují, aniž bych tím automaticky předpokládal, že se Baxův Ústavní soud pokusí zrušit výsledky voleb, pokud by nedopadly ve prospěch dnešní vlády. Možné je úplně vše,“ dodává Miloš Zeman a jako argument uvádí výroky předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy i šéfa BIS Michala Koudelky. „Dá se říct, že se na to někdo připravuje,“ naznačuje, že výstrahy před ruským a čínským vlivem, které zaznívají z nejvyšších bezpečnostních složek, mohou být záminkou pro případné zpochybnění volebních výsledků.

Mohl by být Andrej Babiš problém?

Jedním z možných kandidátů na vítěze podzimních voleb je expremiér Andrej Babiš, který už jednou předsedou vlády byl. Znamenalo by to, že jeho návrat do premiérského křesla by byl o to obtížnější zpochybnit: „Ne. Myslím si, že snaha zrušit volby, zejména když si uvědomíš, jak jsou silně spjatí se svými funkcemi, je natolik silná, že se nezastaví téměř před ničím,“ dává zároveň najevo, že pokud by existovala opravdová vůle volby zpochybnit, nezáleželo by na tom, kdo je vyhraje.

Nepokoje nejsou pravděpodobné

Pokud by přece jen k podobnému scénáři skutečně došlo, zamyslel se Zeman nad tím, jak by reagovala česká veřejnost. V této souvislosti znovu odkazuje na situaci v Rumunsku: „Zůstaňme u té paralely s Rumunskem. Tam po rozhodnutí ústavního soudu byly demonstrace. Pokud vím, tak volby se budou opakovat. U nás by asi taky byly demonstrace a také by se volby opakovaly.“

Zeman tedy předpokládá, že by lidé v případě zpochybnění voleb vyšli do ulic, ale zároveň si nemyslí, že by situace eskalovala do rozsáhlých nepokojů nebo politické krize. „My jsme poměrně klidný národ. Takže ano, nepokoje nelze vyloučit, ale pravděpodobnost je velmi nízká,“ míní Zeman.

Napjatá situace na Slovensku: Fico bojuje za národní zájmy

V posledních týdnech se situace na Slovensku výrazně vyostřila, a to především kvůli zahraniční politice premiéra Roberta Fica, který je kritizován za svou návštěvu Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle Miloše Zemana však nelze situaci hodnotit pouze na základě informací, které přicházejí z médií. Tvrdí, že česká veřejnost nedostává objektivní obraz o tom, co se na Slovensku skutečně děje. „Před několika málo dny jsem se setkal v Lánech s panem Blanárem, slovenským ministrem zahraničí, a chtěl jsem slyšet i stanovisko druhé strany. Protože když je pouze stanovisko jedné strany, tak je zpravidla neobjektivní,“ upozorňuje.

Zeman se domnívá, že Fico byl donucen k obhajobě národních zájmů Slovenska, a jeho cesta do Moskvy proto nebyla žádným přehmatem, ale strategickým krokem na ochranu slovenské ekonomiky.

Připomíná, že klíčovým bodem problému je rozhodnutí Ukrajiny zastavit dodávky plynu přes své území, což mělo pro Slovensko vážné ekonomické důsledky. „Jestliže Ukrajina stopla tyto dodávky plynu, znamená to výraznou ránu slovenské ekonomice. Proto zřejmě Fico jel do Ruska, proto samozřejmě vyjednává i se Zelenským, proto si stěžuje i u Evropské komise. Hájí národní zájmy, nic víc a nic míň. Můj názor, který nikomu nevnucuji, je, že Robert Fico nic nepřepískl, protože se dostal do situace, kdy musel hájit národní zájmy Slovenské republiky. A tímto národním zájmem v daném případě je, aby slovenská ekonomika fungovala. A jedním z podstatných faktorů takového fungování jsou dodávky plynu,“ poukazuje prezident.

Ing. Miloš Zeman

BPP
První přímo zvolený prezident ČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Národní zájmy v EU jsou jako sprosté slovo

Zeman se přiklání k názoru, že v evropské politice se pojem národní zájmy často dostává do střetu s konceptem evropské jednoty a někteří jej vnímají téměř jako sprosté slovo. „Nehledě na to, že elitní klub EU přestává být elitním, a dokonce někteří mu věští, že se staneme skanzenem, zejména po Trumpově odchodu od Green Dealu,“ dodává.

Evropská unie ztrácí svou dynamiku a stále více se dostává do situace, kdy její hlavní hráči nehájí společné evropské zájmy, ale především zájmy vlastních států. „Evropská unie je retrogenní samozřejmě, a už proto neexistuje evropský zájem. Existuje zájem Francie, Německa. Koneckonců ty zájmy se také mění po každých volbách. To je důvod, proč heslo evropský zájem není nic jiného než prázdná fráze. Existuje pouze zájem národních států,“ konstatuje Miloš Zeman.

Miloš Zeman se vrátil k otázce mediálního pokrytí situace na Slovensku a k tomu, jak česká média – zejména veřejnoprávní Česká televize – informují o premiérovi Robertu Ficovi.

Člen Rady České televize Lubomír „Xaver“ Veselý, moderátor tohoto rozhovoru, upozorňuje, že obdržel množství stížností a podnětů od veřejnosti, kterým se nelíbilo, jakým způsobem byl slovenský ministerský předseda dehonestován v České televizi. Podle Veselého se v přímém přenosu objevila neobjektivní a zaujatá hodnocení Fica, přičemž některé komentáře moderátorů a komentátorů byly až nepřiměřeně negativní. „Mně se také nelíbilo osobně, jak Česká televize informovala o situaci na Slovensku,“ vyjadřuje svůj osobní názor.

Zeman: Česká televize je zaujatá, proto se na ni nedívám

I prezident se k této otázce postavil jednoznačně – veřejnoprávní televizi nesleduje, protože ji považuje za zaujatou a neobjektivní: „Pro mě je to obtížná otázka, protože já se na Českou televizi téměř nedívám. Dívám se na Primu a na XTV. A protože Česká televize je zaujatá. V tomto případě se zase projevila ta řezníčkovská neobjektivita České televize. Já na to jako divák reaguju tím, že se na to prostě většinou nedívám,“ naráží na dlouhodobou kritiku veřejnoprávní televize, která je podle něj politicky vychýlená a nevyvážená.

Nedůvěra k Trumpově kryptoměně

Prezident se vyjádřil také k nedávným krokům Donalda Trumpa, konkrétně k jeho vlastní kryptoměně, kterou bývalý americký prezident nedávno představil. Chová k ní značnou skepsi a odkazuje se na názor bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. „Já tomu nevěřím. Nechci tvrdit, že jsem specialista na kryptoměny, ale tady sdílím názor Rusnoka, který jednou v televizi Prima prohlásil, že je to něco jako bublina. Koneckonců bitcoin je opět pod 100 000 dolary za bitcoin. Ta pohyblivost této měny svědčí o její nestabilitě,“ uvádí Zeman.

Nevidí Trumpovu kryptoměnu jako nic zásadního a podle něj zapadne mezi stovky jiných digitálních měn, které trpí vysokou volatilitou. „Pokud si Trump pořídil svou vlastní kryptoměnu, tak to bude pouze jedna z mnoha kryptoměn. A já v každém případě bych své skromné úspory nikdy neinvestoval do kryptoměn. Já jsem je investoval do nemovitostí, tedy do svého domu. A jsem spokojen se svou investicí,“ zmiňuje.

Trump a jeho boj proti woke kultuře

Zeman sdílel svůj dojem z Trumpových dalších prvních kroků a především se zaměřil na jeho postoj k woke ideologii. „Představte si, že by před dvaceti lety nějaký politik vystoupil na veřejném shromáždění a řekl svým posluchačům: ‚Jsou jenom dvě pohlaví, muž a žena.‘ Okamžitě by ho odvezli do blázince, protože jim říká naprostou samozřejmost.“

Podle Zemana se však situace dramaticky změnila a dnes je takové prohlášení politicky kontroverzní: „Stalo se tak, že Trump řekl ve svém inauguračním projevu, že jsou jenom dvě pohlaví, muž a žena. A všichni včetně mě mu takhle tleskají. Co se změnilo? Tady nás ovládla takzvaná woke kultura,“ dodává.

Sám tvrdě kritizuje woke ideologii jako zhoubný trend západní civilizace a fenomén, který ničí akademické prostředí, veřejnou debatu a politiku. „Kultura zastydlých puberťáků, kultura Grety Thunbergové, kultura genderistů, klimatických alarmistů a tak dále. A včetně studentů vysokých škol, a dokonce profesorů vysokých škol, dokonce rektorů i z americké univerzity. Všichni se zbláznili. Někdo se třeba nezbláznil, ale bojí se, že když nepůjde s mainstreamem, tak přijde o funkce. A tato woke kultura v podstatě devastuje západní civilizaci,“ říká.

Následně se vyjádřil k dalším krokům Donalda Trumpa včetně jeho postojů ke Green Dealu, cenzuře a vztahům s Ukrajinou.

Některé Trumpovy kroky Zeman považuje za logické a pochopitelné, jiné však zatím nedokáže plně vyhodnotit. „Věta, že vystoupíme z Green Dealu nebo vystoupíme z pařížské klimatické dohody, to je v pořádku. Ne zcela rozumím, proč vystoupil ze Světové zdravotnické organizace, ale nechám si to vysvětlit od mých přátel, kteří tomu rozumějí,“ uvádí.

Zeman dále oceňuje i Trumpovu snahu o zrušení cenzury, a to nejen cenzury jako takové, ale i autocenzury, která je podle něj ve společnosti stále silnější. „Slově ‚zrušíme cenzuru‘, to je také něco, co by ve svobodné společnosti mělo být samozřejmé. Zrušíme cenzuru včetně autocenzury, bych dodal. Takže ano, nic proti tomu nemám včetně antiimigračních opatření,“ pokračuje prezident.

Ukrajina: Bude se o ní rozhodovat bez ní?

Rovněž se Zeman dotkl ukrajinské otázky a toho, jakým směrem se může situace vyvíjet pod Trumpovým vedením. Podle něj se v tuto chvíli kolem Ukrajiny hraje hra, jejíž detaily jsou stále skryté. „Ukrajina je zatím skryta zájmu jen tajemství. Připravuje se telefonický rozhovor Putina s Trumpem. Prezident Zelenskyj vyjádřil obavu, že se nakonec o Ukrajině dohodne Rusko s Amerikou bez kohokoliv jiného.“

Je však toho názoru, že dialog mezi velmocemi je vždy lepší než ignorace. „V každém případě nic proti tomu, když se Putin s Trumpem sejde. Je vždy dobré, když spolu lidi jednají a vzájemně se neignorují,“ dodává Miloš Zeman.