Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především si vás dovolím požádat, abyste přijali moji omluvu, že jsem tady nebyl, když tento bod začal. Prosím o pochopení. Mé body byly pevně zařazeny na včerejší odpoledne, na dnešní celý den jsem byl řádně omluven. Samozřejmě chápu priority, tzn. pokud včera došlo k prodlevě a body byly přeloženy na dnešek, udělal jsem vše pro to, abych přišel co nejdříve. Nedokázal jsem to dřív než teď, prostě nikdo z nás není na klíček. Tu kritiku přijímám, je oprávněná, ty emoce byly možná zbytečné. Ujišťuji, že v tom nebyl žádný zlý úmysl ani arogance. A ještě jednou prosím Poslaneckou sněmovnu o prominutí, přišel jsem v tu nejbližší minutu, jaké jsem byl fyzicky schopen.

Dovolte tedy, abych jménem vlády předložil návrh státního závěrečného účtu za rok 2011. Nebudu vás obtěžovat dlouhým čtením telefonního seznamu, tedy dlouhým čtením jednotlivých čísel. Jenom dovolte, abych připomněl, že deficit veřejných rozpočtů v roce 2011 dosáhl předběžně 111,9 mld. a jeho podíl na HDP byl 3,1 %, přičemž fiskální cíl vlády byl 3,5 %. Celkový dluh veřejných rozpočtů pak byl 1 567,8 mld. a jeho podíl byl 41,2 % na HDP.

Běžný účet platební bilance skončil schodkem ve výši 109 mld., směnné relace se meziročně zhoršily o 2,5 %. Průměrná míra inflace v tomto rozpočtovém roce byla 2,1 %, celková zaměstnanost v České republice vzrostla, můžeme-li hovořit o vzrůstu v roce 2011, o 0,3 % na 5 067 tis. pracujících osob, což je možná docela zajímavé číslo.

Průměrná mzda reálně vzrostla o 0,3 %, přičemž v podnikatelské sféře vzrostla o 0,8 a v nepodnikatelské poklesla o 1,8. Tam se výrazně projevilo konsolidační úsilí vlády ve mzdových objemech ve státní sféře.

Státní rozpočet byl schválen zákonem jako schodkový s deficitem ve výši 135 mld., celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 1 044 mld. a výdaje v objemu 1 179 mld. Jistě si vzpomínáte, že když začala doléhat na Českou republiku krize finančních trhů, tentokrát bohužel vyvolaná nikoliv hypoteční krizí s epicentrem ve Spojených státech, ale krizí důvěry s epicentrem v Eurozóně, kdy poprvé v historii Evropy se rizikovými aktivitami začaly stávat státní dluhopisy, jsme museli vzhledem k předpokládanému nižšímu příjmu sáhnout k vázání veřejných rozpočtů ve výši zhruba 20 mld., abychom vykompenzovali předpokládaný výpadek. To se nám skutečně podařilo, nicméně vedle toho přišly další mandatorní výpadky, které vláda sice také z větší části eliminovala, ale ne už úplně. To znamená, že vykázaný schodek státního rozpočtu byl 142,8 mld. korun, tedy o 7,8 mld. vyšší, než bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou.

Prosím, aby Poslanecká sněmovna přes drtivou kritiku, kterou předpokládám z řad opozice, nicméně přesto prosím, aby Poslanecká sněmovna zvážila skutečnost, že vedle výpadku příjmů způsobeného finanční krizí v Evropské unii, kterou vláda plně vykompenzovala vázáním výdajů na výdajové straně, se negativně do schodku promítlo další vis major, které vláda ovlivnit nemohla, a sice vyšší příspěvky do rozpočtu Evropské unie, které během rozpočtového roku byly přepočítávány a oproti rozpočtovaným odvodům jsme museli odvést o 5 mld. korun víc, protože byť se tomu nechce věřit, naše země stále bohatne a jako bohatší země musela přispět do Evropské unie o 5 mld. více.