Podíl absolventů škol, kteří nemohou najít vhodné zaměstnání, se začal navyšovat zejména v posledním desetiletí, po roce 2000. Do té doby ještě dobíhala dřívější forma vzdělávací soustavy která byla podstatně lépe propojená s uplatněním absolventů v praxi. Mimo jiné tím, že na školách existoval určitý druh praxe, v závodech, různých organizacích a službách kde studenti získávali zkušenosti a kontakt s praktickým životem. To v současné době chybí. Konečně sami absolventi škol říkají, že absence praxe na školách je problémem a velkým nedostatkem.

Přesto, že nepříznivou situací mladých lidí, kteří úspěšně ukončili studia, se u nás zabývá několik (i vládních) institucí, jsou výsledky více méně žalostné. K 30. dubnu 2011 bylo u nás podle údajů Národního ústavu odborného vzdělávání evidováno téměř 14 tisíc nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a vyšších odborných škol. Každým rokem mezi červencem a říjnem stoupá počet mladých lidí hledajících zaměstnání téměř o 15 až 20 tisíc. A letos vypadá situace ještě hůře. K dokreslení stavu lze ze zevrubné zprávy uvedeného ústavu citovat: „Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností... mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let..."

Jako mnohé jiné problémy má zaměstnanost absolventů škol širší společenské souvislosti a jeho řešení má více alternativ. Uplatnění absolventů škol, zejména vysokých škol, je především záležitostí dlouhodobou, systémovou, je záležitostí struktury škol a učilišť, jejich rozmístění podle společenských potřeb, je záležitostí regulace přijímání na školy, ale také výběru povolání a schopností mladých lidí. Tedy nejen podle jejich individuálního zájmu a finančních možností.

V nedávné době se začalo intenzivněji zjišťovat, mj. i v oficiálním Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce, že naše školství neustále plodí nové a nové počty absolventů různých oborů, pro které není uplatnění. Jedná se zejména o maturanty. Možnosti mladých lidí v efektivním uplatnění v praktickém životě zvyšuje jejich kvalifikace, odborné znalosti a ovládání jazyků. To je po nich požadováno ve stále větší míře. Nejen pokud jde o znalost anglického jazyka. Neměli bychom zapomínat ani na „sousední" jazyky, ruštinu a němčinu. Seriozních námětů k řešení situace v relativně krátké době je více. Určitým východiskem by bylo dát firmám a podnikům určité daňové či jiné úlevy při přijetí čerstvého absolventa bez praxe. Soustavně uplatňovat motivaci podniků a firem k zaměstnávání absolventů například soustavou daňových úlev je racionální, snadno realizovatelná možnost. S tím souvisí i návrh na zavedení práva prvního zaměstnání u absolventů škol.

Spíše jako nouzové řešení se nabízejí možnosti rekvalifikace absolventů na obor, který je ve společnosti nedostatkový. Využívat možností k rekvalifikaci na profese, které jsou v dané době a lokalitě nedostatkové, prostřednictvím úřadů práce je sice věc zajímavá, ale velice ošemetná, protože se může stát, že i když se nezaměstnaný rekvalifikuje, tak stejně nemá jistotu, že najde práci. Existují také možnosti využívat různých dotačních fondů z Evropské unie.

Mějme na paměti, že absolventi škol tvoří rizikovou skupinu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Hůře se uplatňují na trhu práce, těžko nacházejí uplatnění ve své vzdělanostní kvalifikaci. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi, zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou. Existují možnosti, že se jejich situace výrazně zlepší a ustálí.

Jan KLÁN, poslanec PS PČR za KSČM

Více:
Politolog: Ne chudoba, nezaměstnanost způsobuje problémy

##PROFIL 2130##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE