Je to skutečně nestandardní věc. Ale jinak, než nestandardním způsobem, se s nestandardní českou politikou bojovat nedá. Novináři i politologové, ba i politici sami, přiznávají napojení politických stran na zákulisní podnikatelské skupiny, na různé kmotry. NKÚ i BIS upozorňují na vývod peněz ze státních institucí do nejrůznějších struktur, skrytých za akcie na doručitele, za nimiž mnohdy stojí aktivní politici.

Připomínám, že Věci veřejné jako jediná strana požadují rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ i na podniky typu ČEZ (o němž vicepremiér Schwarzenberg loni bezelstně prohlásil, že přece všichni vědí, jak ČEZ platí politickým stranám). Věci veřejné jako jediné navrhují naprosté zrušení anonymních akcií, navrhujeme povinné přiznání zdaněného majetku nad určitý limit, a to včetně peněz i nemovitostí za hranicemi České republiky, čímž chceme zlikvidovat výhodnost a neprůhlednost účtování v daňových rájích.

Připomínám i výrok předsedy Senátu Milana Štěcha z loňského podzimu pro deník Právo, podle nějž musel Radek John opustit funkci ministra vnitra proto, že reálně hrozilo, že dostane vysoce postavené politiky do tepláků. I bez Johna se však policie pod novým policejním prezidentem Petrem Lessym nadechla a začala skutečně stíhat i politiky z těch nejvyšších pater. Mnohé z nich to viditelně zneklidnilo. V červenci řekl například ministr Kalousek, že vyšetřovatelé Vlasty Parkanové budou odstíháni - a za pár týdnů byl přímo policejní prezident zcela nedemokraticky "odstřelen", stíhá jej GIBS, nahradil jej partner Jany Černochové, členky bezpečnostního výboru. Proč toto nevzbudilo u médií takové pozdvižení?

Etika

Věci veřejné čelily mnoha útokům, mnoha z nich podlehly, ale stále ještě nejsou zlikvidovány. Naše politická možnost házet písek do korupčního soukolí české politiky je však samozřejmě výrazně omezena. Proto chápu Radka Johna, když chce to soukolí zadrhnout i pomocí své původní profese - novinařiny.

Chápu také, že vládní strany jsou tolik proti Johnovu angažmá. Zaprvé - jeho náhradníkem ve sněmovně by byl Kamil Jankovský, přeběhlík, nyní se hlásící k LIDEM a otevřeně podporující vládu - vládu, která potřebuje zoufale každý poslanecký hlas. Zadruhé - když takový Petr Gazdík požaduje odvolání Radka Johna z Bezpečnostního a Mandátového a imunitního výboru, i redaktorka se jej ptá, zda se TOP 09 prostě nebojí toho, co vše by mohl John zveřejnit. Zde ovšem upozorňuji, že Radek John je vázán tajemstvím, a pokud zveřejní cokoli tajného, vystavuje se hrozbě trestního stíhání. Kauza Petra Lessyho přitom ukazuje, jak jednoduché je najít důvod... A na druhou stranu si uvědomme, je několik novinářů, kteří roky beztrestně publikují například fakta z utajených policejních spisů – a nejen že to nikomu nevadí, naopak jsou za to adorováni. Proč tedy neadorovat Radka Johna, který se odhodlal psát natvrdo o věcech z nejvyšších pater politiky?