Vláda by měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem. Její nečinnost by totiž mohla mít řadu negativních dopadů včetně zvýšení ceny tepla o 50 až 100 % a zvýšení závislosti ČR na zemním plynu. Vyplývá to ze závěrů pracovní skupiny pro teplárenství, kterou v listopadu loňského roku zřídil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Její závěry v nejbližší době projedná vláda.

Komise upozorňuje, že centralizované zdroje zajišťují polovinu produkce tepla v ČR a jsou z velké části závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí. Přitom v letech 2012-2020 skončí platnost dlouhodobých smluv na dodávky pro 37 velkých teplárenských zdrojů. Bez dlouhodobých kontraktů na dodávky paliva by většina centralizovaných zdrojů byla odsouzena k zániku. To by způsobilo rozpad systémů zásobování teplem a výrazný nárůst ceny dodávaného tepla tam, kde vytápění zůstane zachované s alternativním palivem.

Současně s tím nová směrnice EU v oblasti emisních limitů, která začne postupně nabývat účinnosti v roce 2016, zvýší tlak na modernizaci tepláren, pro niž však nebude možné získat financování bez zajištění dlouhodobých dodávek paliva. Česká republika musí tuto směrnici převést do své legislativy do začátku roku 2013. Dosud také nejsou zřejmé detaily nového modelu s emisními povolenkami, který by měl začít platit od roku 2013.

Důsledkem nedostatku kvalitního hnědého uhlí pro teplárny a rozpadu systému centrálního zásobování teplem by dále byl výrazný nárůst podílu zemního plynu na produkci tepla, což znamená zásadní zvýšení závislosti energetiky na dovozu.

Ministr Martin Kocourek k problematice říká: „Protože se disponibilní zásoby hnědého uhlí pomalu ale jistě tenčí, měl by stát začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí. Stát by také měl důsledněji než dosud vykonávat své pravomoci v oblasti ochrany hospodářské soutěže a cenotvorby."

Současně s tím ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhne co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona. „Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity," komentuje postoj MPO ministr Martin Kocourek.