Autor ve svém článku tvrdí, že kampaň „nevkusně varuje před vážným objektivním problémem – před masovou nekontrolovanou migrací převážně mladých mužů muslimského vyznání z Asie a z Afriky, která totálně destruuje země našich současných západních vzorů“ a hovoří o hrozbě přečíslení domorodého obyvatelstva migranty, kteří v zemích západní Evropy učiní z islámu státní náboženství. Proti humanistické a solidární migrační politice, kterou Levice dlouhodobě prosazuje, se pokouší argumentovat Marxem, Engelsem a Leninem. Kdyby však díla těchto tří myslitelů četl pozorně, věděl by, že všichni tři naopak prosazovali spolupráci mezinárodní pracující třídy v boji proti kapitálu a vymezovali se proti nacionalismu a dalším nenávistným ideologiím, kterými se ti nejbohatší snaží poštvat pracující proti sobě. V případě Marxe a Engelse to byla podpora solidarity anglických a irských dělníků. Irové byli vykreslováni jako necivilizovaní barbaři, kteří umí jen pít a znásilňovat anglické ženy, a navíc berou anglickým dělníkům práci. Dnes totéž slýcháme o tzv. kulturně odlišných uprchlících. Lenin pak vyzýval ke spolupráci s muslimským obyvateli a jejich zapojením do politického života sovětských republik.
Neustále se přesvědčujeme, že je rasismus a nacionalismus mocnou zbraní těch nejbohatších. Nejaktuálnějším příkladem je americký prezident Donald Trump, který se ve všech svých kampaních tvářil jako zachránce amerických pracujících před domnělým ohrožením ze strany latinskoamerických a arabských migrantů. Za své nejbližší spolupracovníky si však vybírá multimiliardáře, jako například nejbohatšího člověka na světě Elona Muska, který je notoricky známý vměšováním se do americké i zahraniční politiky, kde prosazuje zájmy svých vlastních firem. Musk také na inaugurační Trumpově akci pozdravil zástup zdviženou pravicí, gestem nerozlišitelným od nacistického pozdravu.
Tomio Okamura si za svou nenávistnou kampaň trest zaslouží. Není možné plést si nabírání politických bodů na základě vyvolávání strachu a šířením rasové nenávisti se svobodou slova. Normalizace nenávistných projevů spolu s asociální politikou pravicových vlád, které namísto zabezpečení dostupných služeb a základních životních potřeb pro lidi, raději investují do zbrojení a do svých vlastních peněženek, zákonitě povede jak ke zvyšování kriminality, tak k nárůstu podpory autoritářských politických uskupení. Pokud se tedy pan Okamura (i jeho sympatizanti) skutečně tolik obává o bezpečnostní situaci v Evropě, měl by se raději zaměřit na budování takové politiky, která zajistí důstojné životy stávajícím obyvatelům Evropy i nově příchozím.
My pár návrhů, jak se postavit k migraci a sociální politice máme:
– Posílení ochrany místních i zahraničních pracujících a zajištění důstojných mezd a pracovních podmínek pro všechny
– Dostupné bydlení a zdravotnictví pro všechny
– Funkční integrační programy pro cizince, na jejichž financování se budou podílet zaměstnavatelé
– Rozvojová spolupráce namísto financování válek v domovských zemích uprchlíků
Našimi nepřáteli nejsou migranti ani jakékoliv rasové nebo národnostní menšiny. Našimi nepřáteli jsou ti nejbohatší a politici, kteří hájí jejich zájmy a snaží se pracující oslabit a rozdělit. Mezi ně patří nejen Fiala a jeho vláda, ale také Tomio Okamura a celá krajní pravice.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV