Jak jednoznačně vyplývá z výroku soudu, máme před sebou precedens, kde velitelské struktury armády a policie zcela záměrně zneužívají přesčasové hodiny určené pro nenadálé a krizové situace státu a nikoliv pro vykrývání běžné pracovní doby. Institut zneužívání přesčasových hodin je součástí služebních zákonů a týká se resortů vnitra, obrany a spravedlnosti. Jsem přesvědčen, že silové a bezpečnostní složky státu mají mít nadstandardní přístup k lidským zdrojům v případě potřeby a nikoliv tyto zdroje systematicky zneužívat k pokrývání nedostatečného personálního zabezpečení.  Soud jasně uvedl, že tento výklad zákona je nezákonný a tedy nepřípustný.

Bohužel hlavní příčinou zneužívání přesčasových hodin, tedy institutu důležitého zájmu státu, je výrazné podfinancování silových a bezpečnostních složek státu a z toho následně plynoucí nedostatečné personální pokrytí.

Celá situace bude mít za následek další vydávání peněz kapes daňových poplatníků Jen já osobně vím o 52 žalobách, které zaměstnávají Ministerstvo obrany a kde reálně hrozí, že tyto spory stát prohraje. To znamená další finanční zátěž pro státní pokladnu, kde můžeme mluvit o stovkách milionů korun. Lze očekávat další desítky ne-li stovky soudních pří a ještě větší destabilizaci situace v bezpečnostních sborech. Již nemluvím o nabíhajících úrocích z prodlení.

Rovněž to bude mít významný dopad na rozpočet bezpečnostních složek státu. Jen u Policie ČR se jedná o zhruba 2 miliardy korun. U Armády ČR můžeme hovořit až o 1 miliardě.  Všechny tyto výdaje bude muset někdo zaplatit!!

K celé situaci však nemuselo dojít, pokud by vedení silových složek České republiky a orgány jejichž úkolem je kontrola tj. dbát na dodržování zákonů nepřehlíželi a velmi často dokonce nekryly tuto nezákonnou praxi. Rovněž bych chtěl poukázat na fakt, že ministr obrany měl dost informací a času, aby celou věc vyřešil a uspořil tak zbytečný výdaj ze státní pokladny.