Transformace, tedy spojení Národního divadla se Státní operou, které se ředitel Černý tak ochotně ujal, byla od prvopočátku provázena odporem ze strany Státní opery. Mnozí poukazovali na finanční náročnost takového kroku, na obou scénách se objevila nejistota, obavy z budoucího vývoje.

Národní divadlo je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, vždy tedy hospodařilo s dobrým rozpočtem. Ostatní divadla (především mimopražská) mohla jen závidět. Dnes audity ukazují, že nebylo vše v pořádku, zřejmě došlo i k porušení zákona.

Nová ministryně kultury nastoupila do funkce, převzala balík problémů a očekávalo se, že se chybami bude zabývat. Dlouho s tím otálela a nakonec zvolila nejméně vhodné řešení. Odvolala ředitele a Národní divadlo dočasně svěřila svému náměstkovi Martinu Sankotovi. Bleskové odvolání bylo opakováním stejného přístupu jako k bývalému řediteli Státní opery Dolanskému. Ekonom bez znalostí o světě divadla v čele této významné kulturní instituce logicky okamžitě vyvolal odpor, vedení Národního divadla se postavilo za odvolaného ředitele, žádají odvolání ministryně, napětí doprovázejí mediální přestřelky a objevují se spekulace o politických intervencích.

Mnozí si opět kladou otázku: Jak v Národním divadle dál? Jedni by rádi divadlo průkopnické, které jde o krok před ostatními, nebrání se experimentům a novým formám. Druzí volají po klasické české tvorbě, po osvědčeném tradičním repertoáru. Další pak doufají ve znovuodloučení Státní opery od Národního divadla.

Co klub KSČM doporučuje:

1.Zklidnit atmosféru, jednat, vysvětlovat, naslouchat.
2.Důkladně překontrolovat, zda s penězi daňových poplatníků bylo vždy nakládáno hospodárně a v souladu se zákonem.
3.Zahájit transparentní výběrové řízení na nového ředitele a do čela Národního divadla vybrat uznávanou osobnost.

Ivana Levá, poslankyně Parlamentu ČR a stínová ministryně KSČM pro resort kultury

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.