Legislativní rámec koncepčních záměrů

• Novela trestního zákoníku a trestního řádu – zavádí nový institut přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení. Týkat se bude odsouzených za přečin po odpykání poloviny trestu s tím, že tento návrh na přeměnu zbytku trestu může podat i ředitel příslušné věznice. Zároveň se zkracuje lhůta pro opakování podání opětovné žádosti o podmíněné propuštění ze strany odsouzeného z jednoho roku na šest měsíců. Novela také snižuje trestní sazby u trestného činu zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí o jeden rok. Při zanedbání povinné výživy se zároveň výrazně zpřísňují podmínky pro ukládání nepodmíněného trestu a zavádí se možnost uložení přiměřeného omezení – zdržení se řízení motorových vozidel.
• Novely zákonů o výkonu vazby a trestu – zpřesňují rozsah poskytování zdravotních služeb zdravotně nepojištěným osobám a stanovují způsob úhrady těchto nákladů. Novely zároveň konkretizují pohledávky spojené s výkonem vazby a trestu a samozřejmě také uvádějí postup při přezkumu uložených kázeňských trestů do souladu se soudním řádem správním.
• Novela zákona o Vězeňské službě ČR - vychází z praktických potřeb Vězeňské služby ČR a orgánů činných v trestním řízení a jejich zkušeností z dosavadního uplatňování tohoto zákona. Tato novela mj. rozšiřuje výčet donucovacích prostředků včetně v zahraničí užívaného elektrického distančního paralyzéru a umožňuje přímý dálkový přístup Vězeňské služby ČR k důchodovým agendám za účelem efektivnějšího vymáhání pohledávek za vězněnými osobami.
• Návrh na redukci typů věznic – z původních čtyř typů by měly v budoucnu být dva typy, a sice věznice a věznice s nejvyšší ostrahou. Do prvního typu budou sloučeny současný dohled, dozor a ostraha. Do druhého typu potom zvýšená ostraha a vězení doživotně odsouzených. O zařazení do těchto nových dvou typů a o přeřazení mezi nimi bude i nadále rozhodovat soud.

„Vězeňská služba tímto krokem sleduje významné zvýšení vnější i vnitřní bezpečnosti, prohloubení prevence recidivy a v neposlední řadě efektivnější využívání ubytovacích kapacit,“ řekl k plánované redukci typů věznic generální ředitel Vězeňské služby ČR Jiří Tregler.

Souhrn těchto legislativních opatření bude současně doprovázet také elektronický monitoring odsouzených, který ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR v současnosti testuje na celkem 25 odsouzených.

Ředitel Probační a mediační služby ČR Pavel Štern v rámci svého příspěvku představil aktuální průběh a stav experimentu elektronického monitoringu a na praktické ukázce demonstroval proces monitorování.

„Experiment reflektuje pozitivní zkušenosti z aplikace elektronického monitoringu například ve skandinávských zemích v systému trestní justice. Probační služba zde plní jak roli provozovatele monitorovacího systému, tak i současně zajišťuje nezastupitelnou roli probační práce s pachatelem,“ uvedl ředitel Probační a mediační služby ČR Pavel Štern.

„Zavedení elektronického monitoringu do praxe jak v rámci ukládání trestů, ale i v agendě podmíněného propuštění, může výrazným způsobem přispět ke snížení přeplněnosti českých věznic“, zdůraznil 1. náměstek ministra spravedlnosti JUDr. Daniel Volák.

Zkušební provoz samotných monitorovacích zařízení je plánován na dobu 4 měsíců do konce listopadu, celkové vyhodnocení experimentu proběhne v prosinci tohoto roku.

Petra Hrubá
tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR