Vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři, jak již jistě víte z médií a jak jsem také uvedl na veřejném slyšení zde v Senátu a jak to připomenuli mí předřečníci, práce na zde diskutované reformě systému financování regionálního školství, proti které se zvedla vlna protestů a jíž se týká projednávaná petice, tak tyto práce jsem zastavil. Tímto konstatováním bych samozřejmě mohl své vystoupení ukončit, ale rád bych v této souvislosti připomenul několik skutečností, které se týkají regionálního školství.
Je jasné, že regionální školství a jeho financování patří ke klíčovým oblastem veřejné služby nejen proto, že se přímo dotýká řady občanů, učitelů, ředitelů škol, nepedagogických pracovníků, žáků a jejich rodičů, ale i proto, že ovlivňuje velmi významně budoucí ekonomickou a sociální podobu naší země. To není fráze, ale je to řadou odborných analýz podložená skutečnost. I proto musíme brát velmi vážně varovné výsledky mezinárodního studia a srovnávání třeba ze strany OECD a dalších organizací, které ukazují průměrné klesající a nerovnoměrné výsledky českých žákyň a žáků a také nekonzistentní kvalitu výuky na českých základních a středních školách.
Rád bych zde připomenul několik čísel, která se týkají financování regionálního školství. V mateřských, základních a středních školách se nyní vzdělává 1 360 000 dětí a mladých lidí a věnuje se jim zhruba 230 odborných pracovnic a pracovníků. Průměrný měsíční plat pedagogického pracovníka se vloni pohyboval kolem 25 000 Kč, u nepedagogických pracovníků byla tato částka ve výši 14 500 Kč.
Rozsahu regionálního školství odpovídá i objem veřejných výdajů. V letošním roce představuje rozpočet pro regionální školství – rozpočet po vázání – 83,5 mld. Kč, to je o 13 mld. Kč více než v roce 2005, kdy vstoupil v platnost nový školský zákon, který mimo jiné zrušil osnovy a zavedl rámcové vzdělávací programy.
Dalších 34 mld. Kč směřuje letos do vzdělávání z rozpočtu krajů a obcí. Celkové veřejné výdaje na regionální školství tedy představují v letošním roce téměř 120 mld. Kč.
Z uvedených čísel jasně vyplývá, že výdaje na oblast regionálního školství průběžně rostou. Na druhé straně – to je potřeba zdůraznit a z toho vzniká řada problémů – ne vždy přesně korespondují s aktuálním demografických vývojem v jednotlivých skupinách vzdělávaných. Ministerstvo školství se proto snažilo, snaží a bude snažit najít optimální model, jak zajistit stabilní financování a fungování nejen regionálního školství, ale celého vzdělávacího systému.
Chceme-li mít totiž zajištěno kvalitní vzdělávání na školách, které počtem, dostupností a oborovou strukturou odpovídají potřebám populačního vývoje i možnostem veřejných rozpočtů, tak musí v našem školství dojít k systémovým změnám.
Jsem si ale také velmi dobře vědom – a to byl jeden z důvodů, proč jsem zastavil práce na této podobě reformy financování regionálního školství – že škola má roli nejenom místa, kde se setkávají vyučující s dětmi a mladými lidmi a kde probíhá vzdělávací proces, ale škola je také nositelem významných sociálně kulturních funkcí v tradičním životě jednotlivých obcí. Proto budu vždy preferovat takové řešení, které zachová existenci škol v obcích.
A protože mám řadu zkušeností s reformami z jiných oblastí školské a výzkumné politiky, tak dobře vím, že jakýkoliv reformní krok, pokud má být úspěšný, musí také zohledňovat rozpočtové možnosti, jinak způsobí více problémů, než kolik toho zlepší. V této chvíli je proto mým cílem se soustředit na přípravu rozpočtu resortu školství na rok 2013. Změny v systému financování regionálního školství, které musejí nastat, nelze provádět bez znalosti reálného ekonomického rámce, v němž bude možné vzdělávání dětí, žáků, studentů v nejbližších letech realizovat.
Paralelně samozřejmě vedu a povedu diskusi s ostatními kolegy ve vládě, ale také se zástupci krajů, s představiteli měst a obcí jako zřizovatelů škol v oblasti regionálního školství, ale také s odbornou veřejností, tím směrem, abychom společně definovali nějakou šířeji sdílenou představu o očekávání vůči školskému systému a také samozřejmě o jeho reálném finančním zajištění.
Z tohoto hlediska proto vítám i tu iniciativu, která mezitím vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, na jejím základě už začala pracovat pracovní skupina složená z odborníků, politiků a nakonec i zástupců petentů, přizváno bylo také ministerstvo školství. A cílem této pracovní skupiny je podílet se na tvorbě optimálního modelu financování regionálního školství.
Vítám samozřejmě také tuto iniciativu Senátu a nabídku Senátu ke spolupráci. A věřím, že se nám společně podaří najít dlouhodobý a životaschopný model financování regionálního školství. Děkuji vám za pozornost.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
Co myslíte, že bude s budoucností Evropy a tedy i naší?
Jestli budeme jediný, kdo se bude snažit o ,,zelenou politiku"? A jaký to má význam pro životní prostředí, když se o ochranu klimatu budeme snažit jen my? Vždyť v porovnání třeba s USA nebo Asií jsme pidi světadíl. Nebo je podle vás nějaká šance, že by se politici v EU konečně probrali a začali také...
wwww Jinde na netu:
Další články z rubriky
20:06 Farský (STAN): Evropa musí v obraně zabrat. Jde o naši bezpečnost
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k obraně Evropy.
- 19:03 Ministr Válek: Proruské hlásné trouby stále geobbelsovsky šíří falešný tweet
- 18:02 Kolář (TOP 09): I z evropských peněz se platí organizace teroristů
- 17:04 Opltová (STAN): Zálohování PET lahví a plechovek je klíčové. Je to cíl EU
- 16:04 Peňáz (PRO): Vzít budoucnost své země zpět do vlastních rukou
- 15:05 Mašek (ANO): Němcová? Vymývání mozků nás čeká v pořádné dávce
