Jsem si vědom toho, že výsostné politikum jsou samozřejmě parametry těchto odvodů, výše daně z příjmů fyzických osob, míra její progresivity, výše sociálního pojištění, výše zdravotního pojištění, možná či nemožná nemíra této progresivity, výše paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. To vše jsou parametry jako zásadní politika, kde různé politické síly na základě ideových východisek budou mít vždy různé názory a různé přístupy, aniž bychom kdokoli z nás mohli prohlásit, kdo je tím nositelem té jediné zjevné pravdy. Budeme na to mít vždycky různé názory a co bude demokracie demokracií, vždy se bude levá a pravá část politického spektra přít a soutěžit svými idejemi a argumenty o míru přerozdělování, o strukturu daňové kvóty, jaký má být poměr přímých a nepřímých daní, jaká má být míra progrese.

Já očekávám na to diskusi i tady v Senátu. Předkládám návrh vlády, která je středopravá a vychází z těchto svých ideových východisek. Samozřejmě respektuji i takové názory, se kterými nesouhlasím. Ale to jsou, prosím pěkně, parametry. A já vás prosím, abychom uměli rozlišit mezi parametry a našimi různými názory, které na ty parametry vždycky budeme mít, a mezi zásadní reformou systému, což je to jednotné inkasní místo, harmonizovaný základ, jeden odvod do jednoho místa, jedna kontrola. A tam jsem přesvědčen, že vzhledem k obrovským úsporám, které to činí na správě daní, k obrovským administrativním úsporám, které to činí v podnikatelské sféře při daňových odvodech, že tady můžeme mít ten zájem společný. To znamená, můžeme se dohodnout na změně systému s tím, že pochopitelně ve všech následujících volebních obdobích budou politické síly soupeřit o ty parametry a měnit ty parametry. Ale máme výjimečnou příležitost změnit systém a ten mít dlouhodobě stabilní a fixovaný. To je smyslem tohoto pilíře.

Proto promiňte, že nijak zvlášť nekomentuji ty parametry, jsem samozřejmě připraven na ně odpovídat v diskusi, ale jste s nimi samozřejmě seznámeni. Využívám jenom této příležitosti, abych vás poprosil o zásadní rozlišení mezi změnou systému, který by měl být dlouhodobý a stabilní, a mezi parametry, o které se v každém volebním období bude logicky soutěžit a pravděpodobně bude docházeti k jejich změnám.

Součástí tohoto zákona o jednotném inkasním místě je i zcela nový daňový instrument, který se nazývá loterijní daní. Není náhodou zařazen do novely zákona o dani z příjmů, neboť novela zákona o dani z příjmů je jedinou možností, jak změnit dosavadní stavy, kdy loterijní společnosti jsou subjekty od daně osvobozené, to znamená, nejenom že neplatí korporátní daň, ale - a toto je stejně závažné - nemohou být ani předmětem kontroly finančních úřadů podle daňového řádu. Tam, kde finanční úřad jde na kontrolu do loterijní společnosti či kasína, vykonává tu kontrolu podle zákona loterijního, kde má samozřejmě zcela jiné, omezené procesní kompetence, než když může kontrolovat někoho jako řádný daňový subjekt. Jinými slovy - nejenom že měníme způsob zdanění s cílem - řeknu naprosto otevřeně a brutálně - zdanit, hazardujíce, než je zdaněn dnes a získat z něj více prostředků do veřejných rozpočtů, ale také ho chceme zbavit onoho osvobození od kontroly finančních úřadů podle daňového řádu a udělat z něj subjekt jako každý jiný.

Smyslem této loterijní daně, nebo konstrukce této loterijní daně je konstrukce, která je používána ve většině zemí Evropy vyspělého světa, prostě loterijní subjekt je zatížen korporátní jako každý jiný subjekt, to znamená, v tuto chvíli je to 19 %, opět je to onen parametr, který se může časem měnit, ale důležité je, že je zatížen korporátní daní, a vedle této korporátní daně je ještě zatížen daní loterijní, o které bychom mohli vést teoretické diskuse, zda je daní přímou nebo nepřímou, protože nejvíc ze všech daní připomíná starou dobrou obratovku, a to byla daň nepřímá. Nicméně z hlediska správy a administrace je mnohem jednoduší se i na loterijní daň dívat jako na daň přímou a spravovat ji podle zákona o dani z příjmů právnických osob.

Výše této loterijní daně, nebo objem této loterijní daně, je potom odečitatelná od základu daně korporátní. Nemusíme si dělat velké iluze o tom, že vybereme nějaké zvlášť veliké peníze z korporátní daně, tedy z té daně z příjmů právnických osob, protože tam je vždy možnost optimalizace v celé řadě nákladů, nejenom v té loterijní dani. Ale nikdo nám neuteče z té loterijní daně.

Tak jak proběhla ta diskuse, tak výtěžek z této loterijní daně je předpokládán zhruba do výše 8 - 8,5 miliardy Kč podle oněch parametrů, které vláda nastavila do Poslanecké sněmovny. Protože jinak se předpokládá zpoplatnění a rozdělení u hracích automatů, jinak se to předpokládá v jiných částech, nebo v jiných segmentech loterijního trhu. Ale abychom si to uměli nejjednodušeji představit, mluvme o objemech peněz. To znamená, zhruba 8,5 miliardy Kč, které vláda navrhla rozdělit tak, že zhruba 6 miliard toho předpokládaného výtěžku by inkasovaly obce, a to ty obce, které jsou negativně externalitou zatíženy, prostě přítomností loterijního průmyslu. Víte, že jsme schválili novelu loterijního zákona, jinými slovy obec má právo i zakázat veškerý loterijní průmysl na svém území, povolit. Zakáže-li, nebude mít žádné příjmy, povolí-li, bude mít příjmy. To je dohromady zhruba 6 miliard. A 2,3 miliardy by byl příjem státního rozpočtu.

To byl původní návrh, který byl politickým konsensem mezi stranami vládní koalice, aspoň na té vyjednávací úrovni. A vedle toho totiž dal odpověď na základní otázku, kdo je oprávněn, kdo je legitimován rozdělovat povinné odvody. Víme, že dnes je právní stav takový, že loterijní společnosti jsou osvobozené od daně a jsou povinny financovat povinnými odvody na veřejně prospěšnou činnost - to co je v zákoně definováno jako činnost veřejně prospěšná, ať už je charitativní nebo dotace obcím nebo pro onen sport tolikrát citovaný nebo jakoukoli další zákonem povolenou komoditu. Nicméně je to povinný odvod.

Je to povinný odvod, byť za nějakým účelem. Distribuuje ho nikoli Poslanecká sněmovna či obecní zastupitelstvo, ale rozhoduje o tom ta loterijní společnost sama. Je to tedy jistá forma asignace. A tady je naprosto zásadní otázka, kterou si musí položit každá demokratická reprezentace - kdo je legitimován distribuovat povinné odvody. Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva? Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva, která v pravidelných intervalech obnovují svoji legitimitu, to znamená, občané jim svěřují právo rozdělovat povinné odvody, ať už na úrovni obecní či na úrovni celostátní, nebo jsou to majitelé loterijních společností?

A v odpovědi na tuto otázku je celá filozofie, jak chceme rozhodnout o loterijní dani. V odpovědi na tuto otázku je základní nesouhlas, který jsem tlumočil v Poslanecké sněmovny jménem vlády, s pozměňujícím návrhem, který prošel v rozpočtovém výboru hlasy většiny poslanců, kdy dělal jakýsi upatlaný kompromis, že třetina půjde do státního rozpočtu, navíc ještě to bylo interpretováno tak, že to nepůjde do státního rozpočtu a že to půjde do kapitoly ministerstva školství na sport. Prosím pěkně, to je naprosto falešná interpretace. Kapitola ministerstva školství je součástí státního rozpočtu a příjmy kapitoly ministerstva školství jsou příjmem státního rozpočtu. A fakt, že je něco příjmem státního rozpočtu ještě vůbec neznamená, že je to také výdajem státního rozpočtu. Neboť ve státním rozpočtu se zvlášť rozhoduje o příjmech a výdajích. To znamená, že třetina půjde do státního rozpočtu, třetinu dostanou ony obce, ale tu třetinku si pořád budou ty loterijní společnosti rozdělovat, neboť ony přece mají daleko lepší přehled o tom, co je to skutečné dobro, než ta demokraticky zvolená zastupitelstva.

To je přístup, který je z filozofického hlediska a z odpovědi na tu otázku, kdo má rozhodovat o těch povinných odvodech, zásadně nesprávný. Vedle toho se stydím jako člen Poslanecké sněmovny za tu předlohu, kterou máte na stolech. Protože vedle toho, že to je věcně zcela nesprávné, tak je to legislativně tak totálně zprasené, tak dokonale, ale dokonale zprasené, a promiňte, že nejsem schopen najít slušnější slovo, že je to nespravovatelné.

Je v silách MF podle této předlohy možná něco vybrat. Zdůrazňuji, možná. Ale i tam by to mohlo být předmětem soudních sporů. Není v silách MF podle tohoto paskvilu distribuovat peníze tak, jak si zákonodárce ve svém ... (reakce na poznámku pana mpř. Sobotky) ... pardon, poslanci, ano, poslanci ODS, ČSSD a Věcí veřejných, chcete-li abych byl zcela detailní, a komunistů, poslanci z některé politické strany se toho nedopustili - jak si poslanci z těchto politických stran představovali, že bude distribuována. Prostě to nelze.

Když to vezmu do podrobností, tak tento paskvil v podstatě uděluje pro rok 2012 loterijním společnostem daňové prázdniny.

Já si nesmírně vážím diskuse, která proběhla v politických klubech Senátu. Nesmírně si vážím možností kontaktů s panem předsedou Víchou i s paní předsedkyní Paukrtovou, vím, že kolegové za ODS diskutovali ve svém poslaneckém klubu, a dík za vůli, kterou tady slyším, ten paskvil opravit, abychom se za to nemuseli stydět ani před svými obecními zastupitelstvy, ani před svými dětmi. Naprosto chápu starost, která tady zaznívala, že byť samozřejmě obce i stát se nemohou vzdát odpovědnosti za financování sportu a charity a celé řady dalších věcí - a vy z vás, kteří jste byli či jste starostové, víte, že to stejně děláte, víte, že v okamžiku, kdy ČSTV začalo být bez peněz a Sazka byla schopna platit akorát halu ve Vysočanech, tak za vámi v místě vaše sportovní kluby začaly chodit a řekly: Nám vyschly peníze, starosto, pomoz nám, dej nám něco, ať ti kluci můžou hrát na tom hřišti. A většina z vás stejně dala a dává. To znamená, ono to i z těch peněz, které teď nemáte z té loterijní daně, stejně provádíte, budou-li vaše příjmy posíleny o tu loterijní daň, tak to budete dělat pravděpodobněji tím ochotněji. Je naivní představa křičet, že to nebudete dělat. Přesto ale chápu nervozitu sportovců, která byla podpořena i těmi diskusemi z vašich lavic, že by nemělo dojít k zásadnímu propadu příjmů, zejména na sport, kam šly odvody dominantně, ani na kulturní památku či na sociální projekty neziskových organizací, na které šly méně, ale přece jenom šly.

A tady jsme se dostali do trochu procesní tísně. Protože zatímco vy o tomto zákonu budete rozhodovat dnes, tak druhé čtení státního rozpočtu bylo včera. Já jsem ve víře a naději, že dnes Senát rozhodne jako osvícená komora, načetl včera jako ministr financí z pověření všech tří vládních stran pozměňující návrh, kde navrhuji v zákonu o státním rozpočtu na rok 2012 posílit kapitolu ministerstva školství, účelový ukazatel mládež-tělovýchova-sport o 800 milionů, o 100 milionů kapitolu ministerstva kultury na ochranu památek a o 100 milionů kapitolu MPSV na sociální projekty realizované neziskovými organizacemi.

Pokud dnes Senát rozhodne tak, jak doufám, tak samozřejmě tento pozměňující návrh bude prohlasován, jsem zmocněn to říci za všechny vládní strany, tady mám důvod se domnívat, že by se připojila i opozice, v opačném případě holt ten sport bude financován jinak. Ale já stále doufám, že Senát rozhodne. Proto se to teď tímto způsobem snažím vysvětlit.

Vím, že jste se shodli v té diskusi na tom, že výše loterijní daně by měla být ponechána na oněch původně zamýšlených 20 procentech. Přiznám se, a dávám vám to na zvážení, byť tady nejde o život, ale přece jenom si myslím, že to je důležité - přiznám se, že by preferoval v případě kurzových sázek 15procentní hranici Nejenom proto, že kurzové sázky nejsou hazardem, tak jak chápeme hazard ve své nebezpečnosti, ale především pro alternativy, které mají provozovatelé kurzových sázek vůči kamenných a pevným sázkárnám. Jinými slovy těch 20 %, která už jsou na hranici, nebo možná za hranicí ekonomické efektivity vzhledem k výtěžnosti tohoto způsobu hry, můžou utéct na internet, a to jistě na internet těch společností, které nejsou registrovány v České republice, jsou registrovány jinde. To znamená, nemusí platit nic. To znamená, mohou nabídnout konkurenceschopnější produkt. Jak známo, internet nemá hranice, byť někteří z nás to ještě stále nechtějí pochopit. Prostě neumíme zamezit firmám, které jsou registrovány v zahraničí, aby tady provozovaly sázkové kurzové hry na internetu. A představa, že příliš vysokou sazbou daně zaženeme tento segment loterijního trhu do šedé ekonomiky nebo na internet a do zahraničí mi přijde přece jenom jako škoda. To znamená, budete-li zvažovat pozměňující návrh, že u kurzových sázek to nebude 20, ale 15, tak bych doporučil - a jsem přesvědčen, že je to v zájmu českých veřejných rozpočtů - pak bych raději doporučil těch 15. Ve všech ostatních případech se domnívám, že těch 20 je rozumně nastavené číslo.

To je tak asi vše, co jsem chtěl jako předkladatel říci. S tím, že jsem samozřejmě připraven odpovídat na vaše otázky, dotazy. Jsem připraven z levé části politického spektra i na projevy nesouhlasu vůči parametrům přímých odvodů, což je logické právo opozice. Ale především bych vám chtěl říci, že si nesmírně vážím té diskuse, která byla velmi odpovědná, ve snaze napravit tu prasárnu, kterou spáchala Poslanecká sněmovna. Děkuji.

Více:
Babiš nechce být senátorem. Prý neumí kontrolovat emoce

##PROFIL 170##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE