Pokud by byl zachován stávající způsob financování, průměrná výše ročních výdajů (za posledních 10 let cca 1,9 mld. Kč) a současné tempo pozemkových úprav, bylo by k jejich dokončení na zbývajících katastrálních územích třeba ještě nejméně 50 let. Náklady na pozemkové úpravy hradí v ČR v plné míře stát, ačkoliv zákon umožňuje finanční zapojení obcí a vlastníků pozemků. Jak NKÚ zjistil, např. v Bavorsku je státní příspěvek na pozemkové úpravy poskytován do výše 75 %, resp. 65 % (na úpravu vinic). Zbylých 25 % (resp. 35 %) nákladů hradí obce a zemědělci.
Pozemkové úpravy představují kontinuální proces, kdy i v budoucnu bude probíhat dělení a scelování pozemků. Do procesu budou dále vstupovat noví vlastníci, dopady vyvolané klimatickými změnami apod. To bude permanentně vyžadovat další finanční prostředky nad rámec uvedeného odhadu, zejména ze státního rozpočtu. Z kontroly vyplynulo, že MZe a Státní pozemkový úřad (SPÚ) sice vypracovaly strategické a koncepční materiály, ani jeden z nich však neposkytuje informace o budoucím rozsahu pozemkových úprav. MZe soustavně nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků na pozemkové úpravy, čímž neplnilo zákonem stanovené povinnosti.
Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
Pro evidenci dat o provedených pozemkových úpravách využívaly MZe a SPÚ veřejně dostupnou aplikaci Přehled pozemkových úprav, která byla součástí portálu eAgri. Podle zjištění NKÚ tato veřejně dostupná aplikace podávala nespolehlivé údaje o provedených pozemkových úpravách. Více než 68 % záznamů obsahovalo neúplná a chybná data. Např. rozptyl nákladů na jeden běžný metr polní cesty činil 1,47 Kč až 144 478 173 Kč. Na vytvoření a správu aplikace bylo vydáno 6,15 mil. Kč. Tyto peníze byly podle NKÚ vynaloženy neúčelně. Od ledna 2025 by měl být plně v provozu nový informační systém pro řízení a plánování pozemkových úprav. NKÚ v té souvislosti upozorňuje, že SPÚ nedisponuje jinou ucelenou databází než stávajícími chybnými daty v aplikaci Přehled pozemkových úprav.
Jedním z hlavních cílů pozemkových úprav je v co největší možné míře reagovat na klimatickou změnu. Jak se uvádí ve Strategii resortu Ministerstva zemědělství ČR do roku 2030, narůstající teplotu a její výkyvy a hydrologické extrémy v podobě epizod sucha a povodní lze považovat za důsledky, na které je potřeba se adaptovat. Kontrola NKÚ ukázala, že od roku 2013 vynaložil Státní pozemkový úřad 80 % disponibilních peněžních prostředků, tedy 12 mld. Kč, na výstavbu či rekonstrukce polních cest; na environmentální opatření vydal 3,3 mld. Kč. MZe ani SPÚ navíc nesledovaly a nevyhodnotily, zda na základě provedených pozemkových úprav za těchto 3,3 mld. Kč došlo ke snížení negativních dopadů klimatických změn.
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, aby se zlepšila jejich využitelnost a přístupnost. Nedílnou součástí pozemkových úprav jsou ekologická, protierozní, vodohospodářská a krajinná opatření. Jejich cílem je rovněž zlepšení kvality života na venkově, ochrana životního prostředí a půdního fondu či adaptace na změnu klimatických podmínek. Účastníky pozemkových úprav jsou vlastníci pozemků, obce a další osoby, jejichž práva jsou pozemkovými úpravami dotčena.
Přehled realizovaných polních cest či katastrálních území, kde je již ukončeno správní řízení k pozemkové úpravě, a jiné podrobnosti najdete v této interaktivní příloze ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
