Ministr Pospíšil představuje akční plán reformy justice

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil na dnešní tiskové konferenci představil svůj tým spolupracovníků a akční plán reformy justice spolu s nejdůležitějšími kroky, které hodlá v následujících šesti měsících realizovat.

Základními pilíři chystané reformy jsou:

Rychlé a efektivní soudnictví

1. Zjednodušení exekucí - bude zrušena dvoukolejnost vymáhání pohledávek soudy a soudními exekutory. Tato agenda se přenese ze soudů pouze na exekutory. Bude také zrušeno formální nařizování exekucí soudy. Cílem těchto změn je výrazné odbřemenění soudů od mechanické administrativní agendy, při níž se nerozhoduje o sporu. Důsledně zachován bude přístup dlužníka i věřitele k soudu, vznikle-li během exekuce spor o právo a pro opravné prostředky proti postupu exekutora. Novela se nebude týkat opatrovnické agendy.

2. Zrychlení řízení u Nejvyššího soudu - nejvyšší soud má nyní 63 soudců a musí ročně vyřídit zhruba 8.700 věcí. Průměrná doba vyřízení dovolání v civilních věcech dávno přesáhla rok a počet nedodělků přesahuje pět a půl tisíc. Pod náporem jednotlivých případů Nejvyšší soud nezvládá svou roli sjednotitele judikatury, což je v rámci soustavy soudů jeho primární role. Ministerstvo proto plánuje omezení přípustnosti dovolání, a to jednak co do hodnoty předmětu řízení a dále jen na otázky zásadního právního významu.

3. Zrušení přísedících - potřeba senátního rozhodování v prvním stupni se v praxi ukázala jako nadbytečná, někdy dokonce protahuje a komplikuje řízení (např. případy, kdy byl soudce v senátu přehlasován přísedícími, kteří jsou často bez právnického vzdělání.) Tato změna zjednoduší práci soudce a zároveň zvýší jeho odpovědnost. Přinese i pozitivní ekonomické důsledky: stát nebude platit odměny a náhrady mzdy pro zhruba 6400 přísedících (asi 18 milionů ročně).

4. Snížení šikanózních návrhů na insolvenci - novelou insolvenčního zákona dojde k zavedení peněžité částky spojené s podáním návrhu, která bude sloužit jako jistina pro případnou náhradu škody, pokud by se návrh ukázal jako bezdůvodný. Novela bude obsahovat i další změny omezující neodůvodněné a šikanózní návrhy (správní sankce). Podobný princip existuje už dnes při podání návrhu na předběžné opatření.

Úspory v resortu

5. Soudní poplatky - po téměř 10 letech dojde ke komplexní reformě zákona o soudních poplatcích. Zvýší se minimální poplatek (navrhujeme z původních 600 na tisíc korun), dále základní poplatek, který nyní činí 4 procenta z vymáhané částky (např. v Polsku je to 5 procent, na Slovensku 6 procent), i paušálně stanovené poplatky (např. u rozvodu). Dojde také k redukci případů, na něž se vztahuje osvobození od poplatků. Celkově stoupnou poplatky v průměru o třetinu až polovinu. Očekáváme také snížení počtu šikanózních žalob a zvýšení odpovědnosti žalobce za zahájení sporu. Dál zůstane zachována možnost osvobození od poplatků pro sociálně slabé občany.

6. Snížení advokátního tarifu - novelou vyhlášky o advokátním tarifu bude o dvacet procent snížená částka za každý úkon advokáta při obhajobě ex offo. Jde o dočasné opatření v důsledků finanční krize plánované na dobu jednoho roku. Výhledově připravujeme reformu odměňování advokátů zavedením paušalizace.

Posílení práv obětí trestných činů

7. Odškodnění za nehmotnou újmu - novela trestního řádu, která posílí práva poškozeného a umožní mu žádat náhradu nehmotné újmy přímo v trestním řízení, aniž by musel podstupovat samostatné občanskoprávní soudní řízení. Současná právní úprava umožňuje poškozenému žádat v trestním řízení pouze hmotnou škodu, čímž zbytečně zatěžuje poškozeného i celý soudní systém. Tato změna pomůže zejména obětem násilné a mravnostní trestné činnosti (ublížení na zdraví, znásilnění, pohlavní zneužívání apod.), při níž často vzniká nepoměrně větší nehmotná újma v rovině osobnostní než hmotná škoda na movitých věcech.

8. Zákon o obětech trestných činů - zcela nový zákon posilující hmotná i procesní práva oběti trestné činnosti, jehož prostřednictvím dojde k integraci roztříštěné právní úpravy postavení poškozeného do jediného zákona. Při tvorbě tohoto zákona budou využity zahraniční úpravy a úzká spolupráce s neziskovými organizacemi, které se zabývají ochranou lidských práv.

9. Novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže - novela zákona reagující na tzv. Kmetiněvskou výzvu. Má umožnit ukládání ochranného léčení zvlášť nebezpečným pachatelům trestné činnosti mladším patnácti let, a to i po dosažení věku osmnácti let. Jejím cílem je vyloučit možnost, aby se mladí nebezpeční pachatelé vyhýbali potřebné léčbě.

Posílení nezávislosti státního zastupitelství

10. Novela zákona o státním zastupitelství - k posílení nezávislosti nejvyššího státního zástupce dojde například změnou systému jeho jmenování a stanovením délky funkčního období, během něhož bude moci být odvolán pouze kárným soudem a jen ze zákonem stanovených důvodů.

Další legislativní kroky

11. Novela „náhubkového" zákona - novela trestního řádu, která odstraní kritizovanou právní úpravu omezující možnosti zveřejnění informací z trestního řízení o pachatelích, obětech, výsledcích dokazování, obsahu odposlechů apod. Kritériem, na jehož základě zákon umožní zveřejnění, bude převažující veřejný zájem. Ten může být dán zejména při odhalování korupce, organizovaného zločinu nebo trestných činů veřejně činných osob. Naopak v případě ryze soukromých osob může podle konkrétních okolností převažovat ochrana soukromí a dalších osobnostních práv, zejména u poškozeného.

12. Přísnější dohled nad činností znalců - rychlá novela zvyšuje dohled nad profesemi soudních znalců a tlumočníků, jejich odpovědnost a proces kárného řízení, který v současné době není upraven. Znalecké posudky dnes často fakticky rozhodují o výsledcích soudních sporů, znalci však za ně podle stávající zastaralé právní úpravy nenesou dostatečnou odpovědnost. Ministerstvo spravedlnosti připraví v příštím roce věcný záměr nového zákona, který by měl současnou normu ze 60. let minulého století zcela nahradit.

13. Snížení maximálního věku pro výkon funkce soudce a státního zástupce ze 70 let na 65 let - návrat k věkové hranici, která v ČR platila do roku 2002, souvisí se snižováním počtu soudců na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských státech a zvyšujícími se nároky na soudce a státní zástupce (např. v oblasti elektronizace justice). V letošním roce dosáhne věku 65 a více let 89 soudců a 37 státních zástupců, přičemž roční náklady na ně činí 167 milionů. V následujícím roce dosáhne 65 let dalších 60 soudců a státních zástupců (náklady za dva roky 241, 6 milionů).

Veronika Ludvíková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti

Dále čtěte:

Profil Jiřího Pospíšila na ParlamentníchListech.cz:
##MINIPAS 232##