Dámy a pánové, já jsem k tomuhle nechtěl vystupovat, ale myslím si, že přece jenom po té diskusi bych pár poznámek rád přičinil.

Myslím, že bychom měli hledat takovou cestu, která nám umožní, abychom de facto tenhleten prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta měli, aby se ta cesta prostě neuzavřela, protože si myslím, že teď už by nám to asi česká veřejnost neodpustila, pokud nebyla přímá volba prezidenta. Věřím, že takovou cestu asi všichni budeme hledat.

Já bych se prostřednictvím předsedajícího rád obrátil na předsedu klubu ODS, pokud jde o ty negativní kampaně. Víte, jestli se někoho týkaly negativní kampaně v letech 2005 až 2010, tak jsem to byl já, takže něco o tom málo vím, a jestli byl někdo původce těchto kampaní, tak to byla právě vaše strana.

Musím také říci, že tady nejde přeci jenom o peníze, jestli někdo dostává 90 %, 60 % nebo 50 % slevy, nebo má dokonce věci zadarmo. Koneckonců žijeme v tržní společnosti a je to opravdu obtížné uhlídat. Určitě do budoucna bude dobré, aby tady byly nějaké limity finanční, ale je to věc, která - myslím si - je zcela bezvýznamná, protože jeden z kandidátů, jak já to vidím, je to kandidát, který má silnou mediální podporu od skupin, které prostě mají zájem na tom, aby byl zvolen, určitě nevynaložil ještě ani korunu, a ta jeho volební kampaň má hodnotu desítek milionů korun. Jak tohleto změřit? To se prostě změřit nedá. A to vidím jako mnohem vážnější než nějaké slevy nebo něco takového. Žijeme opravdu v tržní ekonomice.

Takže budou kandidáti, nechci se dotknout komunistů, kteří budou mít přístup do sdělovacích prostředků prostě naprosto omezený. Tak funguje naše demokracie. A zejména ti, kteří tohleto dělají, takovou funkci médií, tak nejraději o demokracii hovoří. Takže je potřeba tyhlety věci si říci.

Čili limity z mého hlediska nemají v tuhle chvíli smysl, a já doufám, že se na nich tahleta debata a hlavně schválení toho zákona nezadrhne.

Chtěl bych upozornit spíše v téhle souvislosti na jinou věc, pokud jde o ty negativní kampaně. Negativní kampaně jsou samozřejmě naprosto legitimní součástí politických volebních kampaní. Ale všechno má svoje meze.

Já si vzpomínám, když v té poslední kampani před volbami do Poslanecké sněmovny přijel na mé pozvání dnešní premiér jedné země mimo Evropskou unii a podpořil mě tehdy ve volební kampani, a když viděl ty billboardy, které iniciovala vaše strana, pane předsedo poslaneckého klubu ODS, kde jsem byl vypodobněn já v takové podobě, že jsem se sám sebe bál a zejména se mě určitě bály přes den děti a v noci se jim o tom zdálo, takže bylo to skutečně vysoce nechutné představení.

Já chápu, že pan Langer si tehdy musel přizvat pana Pinkelsteina na pomoc, aby na něco takového přišel, to z české hlavy by asi nevzniklo. Přiznám se, že to bylo příliš. Ale má to etický rozměr. Je potřeba se zabývat také nejen finanční, ale etickou stránkou věci. Co je možné ještě na ty billboardy dávat. A to bych byl velmi rád, aby se také stalo předmětem projednání. A k tomu parlamentní politické strany přece nepotřebují jednat v této Poslanecké sněmovně nebo na půdě Poslanecké sněmovny, ale mohou jednat u nějakého kulatého stolu, kde se domluví, co v té kampani prostě nebude možné.

Takže chtělo by to také nějaký etický kodex té volební kampaně, aby prostě nebylo možné úplně všechno. I v těch Spojených státech, kde třeba pan Pinkelstein už žádný job nedostane, protože prostě používá prostředky, které tam jsou neúnosné. Negativní forma kampaně, která tady byla použita před volbami v květnu roku 2010 z vaší strany, pane předsedo Stanjuro, prostě možná není. A já bych rád, aby v té prezidentské volbě, která bude vlastně první zkušeností české veřejnosti s přímou volbou prezidenta, s přímou demokracií, aby to proběhlo všechno důstojně.

To je všechno.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.