Prostě odhady renomovaných agentur selhaly. A je nutno se ptát proč a zda k tomu neměly své důvody. Není pravdou, že vysoké vítězství sociální demokracie způsobila nejednota pravice a rozpad pravicové vlády premiérky Radičové. Vždyť již ve volbách v roce 2010 Smer zvítězil, ale toto vítězství mu ukradly pravicové strany, které sestavily vládu. Základním problémem slovenských pravicových vlád byl antisociální program a vysoká míra korupce. Kauza Gorila pouze ukázala propojenost politiky a byznysu a odhalila zákulisí skutečné pravicové politiky. A pokles životní úrovně znamenal vystavení červené karty nejen pravici, ale i populistům.

Řada vrcholných českých politiků si hodlá vzít ponaučení ze slovenských voleb. Premiér P.Nečas jasně deklaruje nutnost jednoty stávající vládní koalice ODS, TOP 09 a VV a o hlasování o nedůvěře vlády hovoří s despektem jako o „výkřiku“ ČSSD. Arogance moci současné vládní koalice dosahuje vrcholu, vždyť 78% občanů naší země této vládě nedůvěřuje a chce, aby konečně skončila. Přesto či právě proto, že soud s V.Bártou představuje dokončení hromadné sebevraždy této strany téměř v přímém přenosu, nelze očekávat změnu politiky VV z pohledu příklonu k opozičním návrhům. A že tato dlouhodobá aféra, která ukazuje na firemní řízení politické strany, vrhá špatné světlo na všechny politické partaje je snad všem jasné. Lidé tak získávají k politikům ještě horší vztah než měli doposud.

Problémem české politické scény, stejně jako na Slovensku, je vysoká nedůvěra občanů v současný systém politických stran. Voliči již poněkolikáté pozvedli nové partaje do českého parlamentu, aby vzápětí zjistili, že dobře neudělali.Ono totiž je daleko jednodušší volit mediálně preferovanou alternativu, než oddělit zrno od plev na kandidátních listinách jednotlivých politických stran. K tomu je totiž nutné získat věrohodné informace o jednotlivých kandidátech a ty morálně a odborně zdatné pak podpořit preferenčními hlasy.

Nejde totiž pouze o volbu volebního programu, ale také o vyjádření důvěry těm osobnostem, které tento politický program budou realizovat.

Současné recepty pravicové vládní koalice se nejen neosvědčily, ale naopak zavádějí Českou republiku do dluhové spirály. Pouze verbální boj s korupcí je opravdu směšný při pohledu na všechny ty špinavosti, které při výsleších poslanců a ministrů VV vycházejí na povrch. Vládní koalice je navenek jednotná, protože jí jde především o uchování si jejich pozic. Politické hrátky o výši zdanění, valorizační schémata, fiskální unii apod. mají pouze maskovat protilidovou politiku této vlády. Premiér P.Nečas je obratný ideolog, který ví, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Na své straně má české sdělovací prostředky, které nejsou ani za mák nezávislé. Pouze se tak tváří a pomáhají hrát tuto vládní politickou partii. Ke škodě nejen samotné politiky, ale zejména ke škodě občanů této země.

Poslední návrh ODS na fiskální ústavu pouze ukazuje pravdivou neschopnost současné vlády odpovědně hospodařit. Otázkou je, zda vláda svým zběsilým šetřením a nepromyšlenými škrty úmyslně či pouze z neznalosti podfinancovává základní služby státu. Problémy s neustále rostoucím zadlužením řeší způsobem, který vyvolává další kumulující se problémy ve společnosti. A tyto problémy se prohlubují každým dnem vládnutí této nekompetentní vlády. Jak dlouho bude tato vláda ještě vládnout není dnes věcí opozice, která má menšinu v poslaneckých lavicích, ale především všech občanů České republiky.